7 Tdo 260/2026-806 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. 4. 2026 dovolání, které podala obviněná Ganna Klonovska proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, sp. zn. 5 To 149/2025, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 50 T 4/2025, a rozhodl takto: Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se ohledně obviněné Ganny Klonovske zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, sp. zn. 5 To 149/2025, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. s přiměřeným užitím § 261 tr. ř. se toto usnesení Městského soudu v Praze zrušuje též ohledně obviněné právnické osoby MELIOS PLUS, s. r. o., IČ 27169219, se sídlem Praha 9 – Čakovice, Bělomlýnská 444/14. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 5. 2025, č. j. 50 T 4/2025-713, byly obviněné Ganna Klonovska (dále jen „obviněná“) a právnická osoba MELIOS PLUS, s. r. o. (dále jen „obviněná právnická osoba“) uznány vinnými každá přečinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzeny obviněná podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku, § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku k trestu vyhoštění na 96 měsíců a podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu obchodních korporací a družstev na 96 měsíců a obviněná právnická osoba podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku, § 16 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, k trestu zrušení právnické osoby. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto, že obviněné jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu částku 523 850 Kč. 2. Přečin, jímž byly obviněné uznány vinnými, spočíval podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 9 v podstatě v tom, že obviněná jako jednatelka obviněné právnické osoby v úmyslu obohatit právnickou osobu, případně sebe neoprávněným snížením daně z přidané hodnoty nechala do účetnictví právnické osoby zahrnout účetní a smluvní podklady, podle kterých měly být od 1. do 4. čtvrtletí 2016 a v 1. a 2. čtvrtletí 2017 přijaty služby – pomocné práce od obchodních společností VIRAG CZ, s. r. o., a CZECH DARUS, s. r. o., ačkoliv věděla, že k přijetí těchto zdanitelných plnění ve skutečnosti nedošlo, a následně v příslušných přiznáních k dani z přidané hodnoty specifikovaných v bodech 1-6 výroku o vině vykázala nárok na odpočet daně, čímž neoprávněně snížila povinnost obviněné právnické osoby k dani z přidané hodnoty celkem o částku 524 402 Kč. 3. Odvolání, která podaly obviněné proti všem výrokům, byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, č. j. 5 To 149/2025-734, podle § 256 tr. ř. zamítnuta. 4. Obviněná podala dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Napadla výrok, jímž bylo zamítnuto její odvolání. Odkázala na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. d), g), m) tr. ř. V souvislosti s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. poukázala na to, že celé řízení proti ní bylo vedeno jako řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. ř., a namítla, že ve stadiu soudního řízení nedošlo k prověření zákonných podmínek tohoto zvláštního způsobu řízení bez její přítomnosti. Zdůraznila, že nebyl prokázán její úmysl vyhýbat se trestnímu řízení. Jako dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněná vytkla, že soudy nevyhověly návrhu, aby jako důkaz byl přečten úřední záznam o podaném vysvětlení, který s ní byl sepsán dne 7. 8. 2020. Uvedla, že obsahem úředního záznamu je závažné sdělení, podle něhož se jí cizí státní příslušník jménem H. prokázal plnou mocí a předal jí příslušné podklady. Tím se podle ní navržený důkaz týkal rozhodných skutkových zjištění určujících pro naplnění znaků trestného činu. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. obviněná vyvozovala z předcházejících dovolacích důvodů. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud ohledně ní zrušil napadené usnesení a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřeném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 5. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že byly splněny podmínky řízení proti uprchlému, a poukázal na úkony, které byly učiněny za účelem zajištění přítomnosti obviněné v řízení. Konstatoval, že se sice neztotožňuje s důvodem, pro který Obvodní soud pro Prahu 9 nepřistoupil k navrhovanému přečtení úředního záznamu, avšak dodal, že tento důkaz by neměl žádný vliv na správnost rozhodných skutkových zjištění. Státní zástupce označil dovolání za zjevně neopodstatněné a navrhl, aby bylo podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto. 6. Obviněná v replice setrvala na podaném dovolání. Uvedla, že vyjádření státního zástupce ohledně podmínek řízení proti uprchlému se nijak nevypořádává s námitkou nedostatku jejího úmyslu vyhýbat se trestnímu řízení. Navrhovaný úřední záznam, který soudy nepřečetly, byl podle ní podstatným důkazem. 7. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněnou jako oprávněnou osobou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájkyně podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle § 265e odst. 1 tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle § 265f odst. 1 tr. ř. a nelze ho odmítnout podle § 265i odst. 1 tr. ř. 8. Poté Nejvyšší soud podle § 265i odst. 3, 4, 5 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení v části týkající se obviněné Ganny Klonovske i řízení, které této části napadeného usnesení předcházelo, a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. 9. Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. 10. Námitky v tom smyslu, že ve stadiu řízení před soudy nebyly ověřeny zákonné podmínky řízení proti uprchlému, obsahově odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu. 11. Řízení proti uprchlému je jedním ze zvláštních způsobů řízení. Jeho základním rysem je to, že osoba obviněného není pro orgány činné v trestním řízení dosažitelná, takže nemůže být vyslechnuta, nemůže se sama hájit a nemůže osobně vykonávat žádná práva, která jinak má obviněný, pokud je řízení proti němu vedeno podle obecných zásad. Z hlediska ústavně garantovaného základního práva obviněného na spravedlivý proces tak vzniká deficit, který je kompenzován jednak přísným stanovením podmínek, za nichž lze konat řízení proti uprchlému, a jednak tím, že veškerá procesní práva obviněného náležejí obhájci. 12. Řízení proti uprchlému lze podle § 302 tr. ř. konat proti tomu, kdo se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá. 13. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že důvodem řízení proti uprchlému není samotný pobyt obviněného v cizině. Tímto důvodem tedy není pouhá okolnost, že obviněná se jako ukrajinská státní občanka vrátila z České republiky na Ukrajinu. Řízení proti uprchlému je odůvodněno jen tehdy, když je pobyt obviněného v cizině prostředkem k tomu, aby se vyhnul trestnímu řízení. Takový závěr musí být podložen konkrétními zjištěními. Městský soud v Praze žádná zjištění v uvedeném směru neučinil, podmínkami řízení proti uprchlému se nijak nezabýval, sám nerozhodl podle § 305 tr. ř. a pouze pokračoval v řízení proti uprchlému, které bylo předtím konáno před Obvodním soudem pro Prahu 9 na podkladě jeho usnesení podle § 305 tr. ř. 14. V posuzované věci byly úkony trestního řízení zahájeny podle záznamu policejního orgánu dne 20. 5. 2020. Obviněná Ganna Klonovska v postavení osoby podávající vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a) tr. ř. se k věci vyjádřila dne 7. 8. 2020, kdy se zdržovala na území České republiky na základě povolení k trvalému pobytu s bydlištěm na adrese Praha XY – XY, XY XY. Trestní stíhání bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 24. 11. 2020, ale nepodařilo se doručit ho obviněné na adresu jejího bydliště v České republice ani na adresu jejího bydliště na Ukrajině. Podle výsledků šetření policejního orgánu obviněná odjela z České republiky na Ukrajinu. Na podkladě žádosti o mezinárodní právní pomoc ze dne 8. 3. 2021 byl učiněn pokus o zjištění místa pobytu obviněné na Ukrajině a o doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. Ze zprávy Generální prokuratury Ukrajiny vyplynulo, že obviněná se na adrese svého trvalého bydliště nezdržuje a že použitá opatření nevedla ke zjištění místa jejího pobytu. K tomuto vyjádření byly připojeny protokoly o výsleších svědků z okruhu rodiny obviněné. Žádný z těchto svědků nevěděl, kde se obviněná zdržuje, a neudržoval s ní žádný kontakt, pouze vnuk zmínil, že odjela do Oděsy. V souvislosti s tím, že obviněná se nezdržuje v místě trvalého pobytu, nikdo ze svědků nezmínil trestní řízení vedené v České republice, a pokud se případně vyjádřil k důvodu odjezdu obviněné, uvedl, že se pohádala s dcerou. Dne 4. 7. 2023 vydal Obvodní soud pro Prahu 9 příkaz k zadržení obviněné a zároveň evropský zatýkací rozkaz, avšak ani na tomto podkladě nedošlo k zajištění osoby obviněné pro účely trestního řízení. Podle úředního záznamu policejního orgánu ze dne 19. 4. 2024 bylo u majitele domu na adrese pobytu obviněné v České republice ověřeno, že se tam obviněná nezdržuje a že se údajně vrátila na Ukrajinu. Obžaloba pak byla podána dne 14. 1. 2025 s tím, že obviněná v ní byla označena jako uprchlá. Obvodní soud pro Prahu 9 po podání obžaloby vyžádal zprávu z evidence obyvatel, výpis z evidence rejstříku trestů a výpis z obchodního rejstříku. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. 2. 2025 bylo podle § 305 tr. ř. rozhodnuto, že řízení bude konáno jako řízení proti uprchlému. 15. Tento procesní postup Obvodního soudu pro Prahu 9 by bylo možné akceptovat, avšak pro ověření podmínek konání řízení proti uprchlému nebyl dostatečný. Z hlediska přezkumu napadeného usnesení Městského soudu v Praze je podstatné, že rozhodnutí soudu prvního stupně o konání řízení proti uprchlému nemělo automaticky účinky pro celé řízení. Obviněná v době zahájení úkonů trestního řízení měla v České republice povolen trvalý pobyt, měla zajištěn dlouhodobý nájem bytu, takže měla kde bydlet, měla také zaměstnání, resp. podnikání, a měla zde i neteř. Její pobyt v České republice tudíž měl poměrně ucelené zázemí. Obviněná přesto opustila Českou republiku a učinila tak krátce poté, co od ní policejní orgán vyžádal vysvětlení ve věci krácení daňové povinnosti obchodní společnosti, v níž byla jednatelkou. Z tohoto úkonu obviněná mohla usuzovat, že jí hrozí trestní řízení, takže její náhlý odjezd z České republiky krátce nato a návrat na Ukrajinu bez jiného zjevného důvodu lze hodnotit jako projev úmyslu vyhnout se trestnímu řízení. 16. Podmínky řízení proti uprchlému je soud povinen zkoumat v každém stadiu řízení (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 21. 11. 1996, sp. zn. IV.ÚS 200/96, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. 11 Tdo 796/2022, a ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 4 Tdo 62/2023). Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl o konání řízení proti uprchlému, vycházeje ze stavu, který tu byl na počátku trestního stíhání a v době, kdy dne 4. 7. 2023 vydal příkaz k zadržení obviněné a evropský zatýkací rozkaz. Od té doby do podání obžaloby dne 14. 1. 2025 uplynul jeden a půl roku a do rozhodnutí Městského soudu v Praze dne 9. 7. 2025 uplynuly dva roky. Takto výrazný časový odstup vyžadoval, aby Městský soud v Praze ověřil, zda důvody řízení proti uprchlému nadále trvají a zda nedošlo ke změně, která by opodstatňovala, aby řízení dále pokračovalo podle obecných zásad. Za tímto účelem měl Městský soud v Praze učinit potřebné úkony. Pomineme-li možnost vyžádání zpráv z evidence pobytu, z evidence vězňů či z evidence stíhaných osob a možnost pokusu o doručení na známou adresu v České republice, mohl odvolací soud např. v součinnosti s policií zjistit, proč nedošlo k zajištění přítomnosti obviněné na podkladě příkazu k zadržení a evropského zatýkacího rozkazu, které vydal Obvodní soud pro Prahu 9, co konkrétně bylo učiněno k jejich realizaci, prostřednictvím cizinecké policie zjistit, zda se obviněná případně nevrátila do České republiky, cestou mezinárodní právní pomoci zjistit, zda je znám pobyt obviněné na Ukrajině a zda je možné doručit jí tam předvolání k veřejnému zasedání, resp. vyrozumění o něm, apod. Odvolací soud však neučinil v tomto směru nic a z jeho rozhodnutí ani z obsahu spisu nevyplývá, že by se danou otázkou jakkoli zabýval. Bez provedení naznačených úkonů zůstává nejasné, zda ve stadiu odvolacího řízení nadále trvaly důvody řízení proti uprchlému podle § 302 tr. ř. Nelze vyloučit, že pominul původní úmysl obviněné vyhýbat se trestnímu řízení, a to vzhledem k výsledku řízení před Obvodním soudem pro Prahu 9, např. proto, že nebyl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Nejasnost ohledně trvání podmínek řízení proti uprchlému činí opodstatněnou dovolací námitku, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněné ve veřejném zasedání o odvolání. 17. Napadené usnesení Městského soudu v Praze proto nemůže v části týkající se obviněné Ganny Klonovske obstát z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 18. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. 19. Obviněná Ganna Klonovska namítla neprovedení navrhovaného důkazu úředním záznamem o jejím vysvětlení. Jde o tu variantu uvedeného dovolacího důvodu, která záleží v tom, že ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatného důkazy. 20. V postavení osoby podávající vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a) tr. ř. se obviněná k věci vyjadřovala způsobem, v jehož rámci ve svůj prospěch uváděla okolnosti, které se vztahovaly k jejímu zavinění a které prezentovala tak, že to zpochybňovalo její úmysl. Subjektivní stránka přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku vyžaduje úmyslné zavinění, takže obviněná se obsahem vysvětlení vyjadřovala k rozhodným skutkovým okolnostem, které jsou určující pro naplnění znaků trestného činu. Úřední záznam, který policejní orgán podle § 158 odst. 6 tr. ř. sepsal o podaném vysvětlení, měl při splnění dalších podmínek potenciál být důkazem v řízení před soudem. 21. Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl důkazní návrh obhajoby pro procesní nepoužitelnost úředního záznamu, kterou odůvodnil tím, že Ganna Klonovska byla ve věci slyšena pouze jako svědkyně před zahájením trestního stíhání a sdělením obvinění. Městský soud v Praze v odůvodnění napadeného usnesení zaznamenal, že obviněná v odvolání vytýkala jako vadu řízení nevyhovění uvedenému důkaznímu návrhu obhajoby, avšak sám se k této otázce nijak nevyjádřil. Souhlas s postupem Obvodního soudu pro Prahu 9 dal najevo jen paušálním konstatováním, že Obvodní soud pro Prahu 9 provedl řízení s respektováním všech práv obviněných a že provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. S tím se Nejvyšší soud nemohl ztotožnit. 22. Především je nutno odmítnout názor Obvodního soudu pro Prahu 9, že Ganna Klonovska byla vyslýchána jako svědkyně. Ve skutečnosti neměla postavení svědkyně ve smyslu § 97 a násl. tr. ř., nýbrž fyzické osoby podávající vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a) tr. ř. 23. Podle § 158 odst. 6 tr. ř. úřední záznam sepsaný o obsahu vysvětlení slouží státnímu zástupci a obviněnému ke zvážení návrhu, aby osoba, která vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Z ustanovení § 158 odst. 6 tr. ř. dále vyplývá, že úřední záznam lze v řízení před soudem užít jako důkaz pouze za podmínek stanovených tímto zákonem (tj. trestním řádem). Ustanovení § 158 odst. 6 tr. ř. také stanoví, že je-li ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten, nebo jinak konstatován jeho obsah. 24. Účelem zmíněné úpravy není absolutně vyloučit úřední záznam jako důkaz. Vysvětlení, jehož obsah je zachycen v úředním záznamu, je úkonem prováděným před zahájením trestního stíhání, tedy ve stadiu, kdy nelze dodržet podmínky kontradiktornosti řízení obecně a kontradiktornosti dokazování zvláště. Kontradiktornost je jednou ze základních zásad spravedlivého procesu. Smyslem restrikce důkazní použitelnosti úředního záznamu je zabránit tomu, aby bylo právo obviněného na spravedlivý proces obcházeno či přímo porušováno tím, že za usvědčující důkaz se použije úkon provedený nekontradiktorně před zahájením trestního stíhání s vyloučením práv obhajoby. V posuzované kauze se ale o nic takového nejedná, neboť obhajoba jako důkaz navrhovala úřední záznam o vysvětlení, jehož obsah měl podle ní vyznívat ve prospěch obviněné. Provedení takového důkazu nepředstavuje žádné porušení práva obviněné na spravedlivý proces, zatímco jeho neprovedení toto právo porušuje, jde-li o důkaz svým obsahem podstatný. 25. Podmínky pro použití úředního záznamu jako důkazu v řízení před soudem jsou stanoveny v § 211 odst. 6 tr. ř., podle něhož se souhlasem státního zástupce a obžalovaného lze v hlavním líčení číst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5 tr. ř.). Ze zákonné dikce „vysvětlení osob“ je zřejmé, že podle § 211 odst. 6 tr. ř. lze číst úřední záznam bez ohledu na to, v jakém procesním postavení se osoba, která podala vysvětlení, nachází v řízení před soudem, tedy zda je svědkem, anebo obviněným. Z toho vyplývá, že úřední záznam může být přečten, i když vysvětlení před zahájením trestního stíhání podala osoba, která se později stala obviněným. 26. Jestliže obviněná prostřednictvím obhájkyně výslovně navrhovala čtení úředního záznamu jako důkazu v hlavním líčení, implicitně to vyjadřovalo její souhlas s takovým postupem. Pokud by s tím souhlasil také státní zástupce, byly by doslovné podmínky pro přečtení úředního záznamu podle § 211 odst. 6 tr. ř. beze zbytku splněny. 27. Případný nedostatek souhlasu státního zástupce, resp. jeho výslovný nesouhlas s přečtením úředního záznamu nemůže být důvodem zkrácení práva obviněného na spravedlivý proces, konkrétně té jeho části, která spočívá v právu navrhovat důkazy ve svůj prospěch a dosáhnout jejich provedení. Výklad, podle něhož státní zástupce může zabránit přečtení úředního záznamu svědčícího ve prospěch obviněného tím, že k přečtení nedá souhlas, by byl vyloženě formalistický a představoval by porušení ústavně garantovaného základního práva obviněného na spravedlivý proces (čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). 28. Vysvětlení, které podle § 158 odst. 3 písm. a) tr. ř. podala Ganna Klonovska, bylo v posuzované věci jediným úkonem, jehož obsahem bylo její osobní vyjádření k tomu, pro co později začala být stíhána. Obsahovalo údaje, které měly zásadní vztah zejména k subjektivní stránce činu. Jestliže obhajoba navrhla přečíst úřední záznam o podaném vysvětlení jako důkaz svědčící ve prospěch obviněné, pak soudům nic nebránilo v tom, aby navrhovaný důkaz provedly a aby ho v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. zhodnotily. Městský soud v Praze měl navrhovaný úřední záznam přečíst, doplnit tak dokazování a zvážit, zda a jak se tento důkaz dotýká skutkových zjištění, která učinil Obvodní soud pro Prahu 9. 29. Neprovedení navrhovaného důkazu zakládá vadu, pro kterou napadené usnesení Městského soudu v Praze nemůže v části týkající se obviněné Ganny Klonovske obstát z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. 30. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. byl v dané věci použitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až l). 31. V této variantě je dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. vázán na některý z dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., v posuzovaném případě na dovolací důvody podle § 265b odst.1 písm. d), g) tr. ř. Ze zmíněné vázanosti vyplývá, že pokud je dovolání obviněné Ganny Klonovske důvodné z hlediska ustanovení § 265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř., je důvodné také z hlediska ustanovení § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. Závěrem 32. Z důvodů, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, Nejvyšší soud zrušil ohledně obviněné Ganny Klonovske napadené usnesení Městského soudu v Praze. 33. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pro který bylo napadené usnesení zrušeno ohledně obviněné Ganny Klonovske, prospívá ve smyslu § 261 tr. ř. také obviněné právnické osobě MELIOS PLUS, s. r. o. Nedůvodné neprovedení navrhovaného důkazu, který se vztahuje k subjektivní stránce činu, se týká i obviněné právnické osoby. Rovněž u ní se k trestní odpovědnosti vyžaduje úmyslné zavinění, které je dáno za předpokladu, že je dáno u fyzické osoby jednající v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti (§ 8 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Proto Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení také ohledně obviněné právnické osoby MELIOS PLUS, s. r. o. Zrušil tedy napadené usnesení v celém rozsahu. Zároveň zrušil všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného usnesení ztratila podklad. 34. Nejvyšší soud přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Městský soud v Praze znovu rozhodne o odvoláních proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 poté, co odstraní vady vytknuté tímto usnesením Nejvyššího soudu. Zaměří se i na výrok o náhradě škody, která byla přiznána Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu. Poškozeným byl stát, tj. Česká republika, za kterou finanční úřad pouze jednal, ale sám nebyl poškozeným subjektem. V souladu s tím je nutno (v případě uznání viny) formulovat výrok o náhradě škody. 35. Vzhledem k značnému časovému odstupu od vyhlášení napadeného usnesení, k němuž došlo dne 9. 7. 2025, pokládá Nejvyšší soud za nutné konstatovat, že věc mu byla s podaným dovoláním předložena dne 16. 3. 2026. V řízení před Nejvyšším soudem tudíž nedošlo k průtahům. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 4. 2026 JUDr. Josef Mazák předseda senátu