8 Tz 5/2026-786 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2026 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněné M. V., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Praha – Ruzyně, proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2025, č. j. 5 T 30/2024–743, a rozhodl t a k t o : Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2025, sp. zn. 5 T 30/2024, byl v neprospěch obviněné M. V. porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 83 odst. 1 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2025, sp. zn. 5 T 30/2024, zrušuje, a zrušují se i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odůvodnění:I. Z obsahu stížnosti pro porušení zákona 1. Stížnost pro porušení zákona č. j. MSP-645/2025-ODKA-SPZ/2 podaná dne 28. 2. 2026 podle § 266 odst. 1 tr. ř. ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněné M. V. směřuje proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2025, sp. zn. 5 T 30/2024, které nabylo právní moci dne 23. 10. 2025. 2. Tímto usnesením byl obviněné M. V. podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku nařízen výkon trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, který jí byl uložen trestním příkazem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 4. 9. 2024, sp. zn. 5 T 30/2024, vůči ní pravomocný dne 2. 11. 2024 (dále „trestní příkaz“), jímž byla uznána vinnou pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzena podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců podmíněně odloženým na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Stížností napadené usnesení neobsahuje v souladu s § 136 tr. ř. odůvodnění, neboť státní zástupkyně i obviněná se bezprostředně po jeho oznámení vzdaly práva podat proti němu stížnost, což obviněná učinila i za osoby k tomu ze zákona oprávněné, a prohlásily, že písemné odůvodnění nepožadují. 3. Podle ministra spravedlnosti toto rozhodnutí nemělo být vydáno, a pokud se tak stalo, byl porušen zákon v neprospěch obviněné, neboť trestní příkaz byl v době, kdy soud rozhodoval, v rámci souhrnného trestu zrušen rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 3 T 126/2024, pravomocný moci dne 18. 3. 2025 (dále „rozsudek Okresního soudu v Klatovech“). Obviněná jím byla odsouzena za podmínek § 43 odst. 2 tr. zákoníku za přečin podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku i za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-město, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, jenž jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců, a podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-město zrušen včetně navazujících rozhodnutí. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 5. 2025, sp. zn. 1 T 39/2025, pravomocným dne 26. 6. 2025 (dále „rozsudek Okresního soudu Plzeň-město“) byla dále uznána vinnou pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzena jím byla podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců s výkonem ve věznici s ostrahou, a k trestu zákazu pobytu na území statutárního města Plzeň na dva roky. 4. Ministr spravedlnosti s odkazem na ustanovení § 12 odst. 1, § 37 odst. 1, § 43 odst. 2, § 83 odst. 1 tr. zákoníku a § 2 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. h), § 315 odst. 2 tr. ř. dovodil, že stížností napadené usnesení je nezákonné proto, že jím byl obviněné nařízen výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody přesto, že tento výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-město byl již dříve zrušen rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 3 T 126/2024, v rámci uloženého souhrnného trestu. Vzhledem k této skutečnosti byl obviněné nařízen výkon trestu odnětí svobody, který již nařízen být nemohl, neboť výrok o trestu již neexistoval. Takto Okresní soud Plzeň-město postupoval přesto, že měl k dispozici opis z evidence rejstříku trestů obviněné, z něhož všechny rozhodné skutečnosti vyplynuly (č. l. 739 příslušného trestního spisu), avšak k jejich obsahu při rozhodování nepřihlížel. 5. Podle ministra spravedlnosti byl soudem, který měl případně rozhodovat ve smyslu § 83 odst. 1 tr. zákoníku a § 315 odst. 2 tr. ř., Okresní soud v Klatovech, a to v trestní věci vedené pod sp. zn. 3 T 126/2024, který by mohl nařídit ve vztahu k obviněné výkon jím původně podmíněně uloženého trestu odnětí svobody ve smyslu § 83 odst. 1 tr. zákoníku, neboť bylo zjištěno, že ve zkušební době podmíněného odsouzení nevedla řádný život. Rozsudek Okresního soudu Plzeň-město nabyl právní moci již v průběhu této zkušební doby podmíněného trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Klatovech. Poukázal i na další negativní důsledky tohoto nezákonného rozhodnutí. 6. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2025, sp. zn. 5 T 30/2024, byl v neprospěch obviněné M. V. porušen zákon v ustanovení § 37 odst. 1 tr. zákoníku a § 2 odst. 1 tr. ř., a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil toto usnesení, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž zrušením došlo, pozbyla podkladu. Vyjádřil souhlas s tím, aby bylo o stížnosti pro porušení zákona rozhodnuto v neveřejném zasedání. II. Vyjádření nejvyššího státního zástupce 7. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství shledal stížnost pro porušení zákona důvodnou, neboť z obsahu spisu a napadeného rozhodnutí je zřejmé, že v posuzované věci došlo k nařízení výkonu podmíněně odloženého trestu v době, když již výrok o tomto trestu z trestního příkazu, kterým byl uložen, byl v rámci souhrnného trestu, jak se uvádí ve stížnosti pro porušení zákona, zrušen. Modifikoval oproti stížnosti pro porušení zákona ustanovení, která byla uvedeným postupem porušena, neboť na rozdíl od ministra spravedlnosti shledal porušenými ustanovení § 83 odst. 1 tr. zákoníku a § 330 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 43 odst. 2 tr. zákoníku. V tomto smyslu navrhl stížnosti pro porušení zákona vyhovět. Současně udělil souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání podle § 274 odst. 4 tr. ř. III. Vyjádření obviněné 8. Ke stížnosti pro porušení zákona se prostřednictvím obhájce vyjádřila obviněná s tím, že stížnost pro porušení zákona považuje za důvodnou a zastává k ní i k vyjádření státního zástupce souhlasné stanovisko. Protože napadené usnesení postrádá zákonný podklad, považuje postup Okresního soudu Plzeň-město za rozporný se zásadami zákonnosti trestní sankce, neboť nemůže být fakticky zbavena osobní svobody na základě rozhodnutí, které navazuje na již zrušený výrok o trestu. S projednáním věci v neveřejném zasedání vyjádřila svůj souhlas. IV. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona 9. Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2025, sp. zn. 5 T 30/2024, jakož i příslušnou část řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost pro porušení zákona je přípustná a že je i důvodná. 10. Z obsahu připojeného trestního spisu Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 5 T 30/2024, Nejvyšší soud shledal, že obžaloba na obviněnou a spoluobviněného D. M., jehož se však podaná stížnost netýká, byla podána dne 25. 3. 2024 (č. l. 660 předmětného spisu). Na jejím základě byl Okresním soudem Plzeň-město dne 4. 9. 2024 ve věci vydán trestní příkaz sp. zn. 5 T 30/2024 (č. l. 671), jímž byla obviněná uznaná vinnou pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, byla odsouzena podle § 205 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jenž jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Tento trestní příkaz nabyl právní moci ve vztahu k obviněné dne 2. 11. 2024. 11. Z téhož spisu se podává, že Okresní soud Plzeň-město rozhodl usnesením ze dne 23. 10. 2025, sp. zn. 5 T 30/2024, tak, že obviněná podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku vykoná trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců, který jí byl uvedeným trestním příkazem podmíněně odložen. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byla zařazena do věznice s ostrahou. Toto usnesení za splnění podmínek § 136 odst. 3 tr. ř. neobsahuje odůvodnění. Takto soud rozhodl přesto, že měl k dispozici spis Okresního soudu v Klatovech sp. zn. 3 T 126/2024, a provedl jím i důkaz podle § 213 tr. ř. (viz č. l. 741), z něhož se podává, že rozsudkem ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 3 T 126/2024 (č. l. 112), obviněná byla za přečin podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku a rovněž za sbíhající se přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku uložený uvedeným trestním příkazem, odsouzena podle § 205 odst. 1 a § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců, jenž jí byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců, a současně podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu Plzeň-město ze dne 4. 9. 2024, sp. zn. 5 T 30/2024, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu, zrušen. 12. Nejvyšší soud dále z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 5 T 30/2024, zjistil, že soud měl k dispozici a rovněž provedl důkaz spisem Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 1 T 39/2025 (viz č. l. 703, 723 až 728 spisu sp. zn. 5 T 30/2024), z něhož lze shledat, že se obviněná (stejně jako nyní) nachází ve Vazební věznici Praha-Ruzyně ve výkonu trestu odnětí svobody ve výměře 15 měsíců uloženém jí rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 5. 2025, sp. zn. 1 T 39/2025, jehož konec připadá na 6. 5. 2026 (č. l. 732, 733 spisu sp. zn. 5 T 30/2024). 13. Podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku, jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. V posuzované věci však soud podle tohoto ustanovení postupoval v rozporu se zákonem, protože tento trestní příkaz v té době ji byl zrušen. 14. Podle § 330 odst. 1 tr. ř. mimo jiné o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil nebo zda se nařídí výkon trestu, rozhodne soud ve veřejném zasedání. K tomu, aby jeho rozhodnutí ve smyslu § 83 odst. 1 tr. zákoníku bylo učiněno v souladu se zákonem, je třeba zjistit všechny rozhodné skutečnosti postupem podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a teprve je-li náležitě objasněno, že jsou splněny všechny skutkové okolnosti umožňující o výkonu trestu rozhodnout, soud podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku výkon podmíněně odloženého trestu nařídí. Takto však může soud postupovat jen tehdy, když trest, o jehož výkonu uvažuje, stále existuje, tzn. že nebyl jiným rozhodnutím zrušen. Uvedenou skutečnost Okresní soud Plzeň-město dostatečně z obsahu zajištěných podkladů nezjistil, a tedy postupoval v rozporu § 2 odst. 5, 6 tr. ř., protože i když měl v době rozhodování o přeměně trestu k dispozici všechny spisy o předchozích odsouzeních obviněné, a dokonce jimi ve veřejném zasedání dne 23. 10. 2025 provedl důkaz (§ 2 odst. 5 tr. ř.), nevyvodil z nich správné závěry a rozhodl podle § 83 odst. 1 tr. zákoníku, ač z jejich obsahu plynulo, že tak rozhodnout nemůže. Lze doplnit, že pod pojem „skutkový stav věci“ ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. při rozhodování o přeměně trestu je nutno zahrnout mj. i zjištění, zda zákonný podklad pro případnou přeměnu podmíněného trestu stále trvá či zda nedošlo ke změnám, které by tento postup neumožňovaly. 15. Skutečnosti plynoucí ze shora uvedených rozhodnutí svědčí o důvodnosti stížnosti pro porušení zákona, protože je zjevné, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněné porušen zákon, neboť jí byl nařízen výkon podmíněně odloženého trestu, ač ten již byl v době, kdy soud rozhodoval, v rámci souhrnného trestu uloženého jiným rozhodnutím zrušen za podmínek § 43 odst. 2 tr. zákoníku. 16. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku soud, když ukládá souhrnný trest za sbíhající se trestné činy, zruší výrok o trestu, který byl uložen pachateli dřívějším rozsudkem a zruší i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušený výrok o trestu, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Dřívější rozsudek musí soud zrušit v celém výroku o trestu (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 893). Okresní soud Plzeň-město, pokud rozhodoval o přeměně podmíněně odloženého trestu, této zásady nedbal, neboť nevzal do úvahy právě to, že rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 3 T 126/2024, byl v trestním příkazu za podmínek § 43 odst. 2 tr. zákoníku výrok o trestu, o němž rozhodoval, zrušen. Toto zrušení vytvořilo překážku pro rozhodnutí, že se obviněná ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčila a že se podmíněně odložený trest vykoná, přesto, že jinak bylo z provedených důkazů zjištěno splnění podmínek § 83 odst. 1 tr. zákoníku, tedy to, že ve zkušební době nevedla řádný život. Vadný způsob života obviněné měl při stanovení druhu a výměry trestu zvažovat ve smyslu § 39 odst. 1 tr. zákoníku Okresní soud v Klatovech, jenž obviněné ukládal souhrnný trest odnětí svobody, a to opět podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku jako trest s podmíněným odkladem jeho výkonu. V. Závěr 17. Tato zjištění vedou Nejvyšší soud k závěru o důvodnosti posuzované stížnosti pro porušení zákona a vyslovil, že přezkoumávaným usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2025, sp. zn. 5 T 30/2024, a v řízení, které mu předcházelo, byl v neprospěch obviněné M. V. porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 83 odst. 1 a § 43 odst. 2 tr zákoníku, neboť Okresní soud Plzeň-město rozhodl o přeměně trestu, který byl v době jeho rozhodování již zrušen jiným soudem v rámci souhrnného trestu. 18. Nejvyšší soud s ohledem na vyslovené porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněné, podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 23. 10. 2025, 5 T 30/2024, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 19. Toto své rozhodnutí Nejvyšší soud mohl učinit za podmínek § 274 odst. 4 tr. ř. v neveřejném zasedání, neboť obviněná i jiné osoby, které mohou být rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přímo dotčeny, s takovým postupem vyslovily souhlas. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není přípustný další opravný prostředek. V Brně dne 29. 4. 2026 JUDr. Milada Šámalová předsedkyně senátu