I. Je-li kasační stížnost vzata zpět až poté, co byla krajským soudem předložena Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o zastavení řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud [§ 37 odst. 4, § 47 písm. a) za použití § 120 s. ř. s. a § 108 odst. 2 s. ř. s. a contrario]. ; II. O vrácení zaplaceného soudního poplatku v případě, kdy řízení o kasační stížnosti bylo Nejvyšším správním soudem zastaveno, je příslušný rozhodnout krajský soud (§ 3 odst. 4 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

č. j. 6 As 25/2003 - 40       USNESENÍ      Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci stěžovatelky E. B., zastoupené JUDr. Richardem Pechou, advokátem, se sídlem Petrská 12, Praha 1, za účasti Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2003, č. j. 38 Ca 796/2002 - 18,     takto:   I. Řízení   se  zastavuje. II. Žádný z účastníků   nemá  právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:     Kasační stížností podanou dne 29. 5. 2003 u Městského soudu v Praze se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedeného pravomocného usnesení uvedeného soudu ze dne             25. 4. 2003, č. j. 38 Ca 796/2002 - 18, kterým byla odmítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru občansko-správních agend, ze dne      10. 4. 2001, č. j. MHMP 30316/2001, jako opožděně podaná. Napadeným rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1        ze dne 20. 2. 2001, č. j. 1174/2001, kterým nebylo vyhověno žádosti stěžovatelky o vydání osvědčení o státním občanství České republiky.   Městský soud v Praze předložil - poté, co stěžovatelka  k výzvě tohoto soudu ze dne 3. 6. 2003 zaplatila soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 3000 Kč - dne 23. 7. 2003 kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud poučil dne 7. 8. 2003 účastníky řízení o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který je podle rozvrhu práce povolán věc projednat a rozhodnout, a rovněž o možnosti namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Účastníci řízení podjatost soudců ani jiných osob nenamítli.   Podáním ze dne 1. 10. 2003, které došlo Nejvyššímu správnímu soudu dne 6. 10. 2003, vzala stěžovatelka zastoupená výše uvedeným právním zástupcem svůj návrh zpět a požádala o vrácení zaplaceného soudního poplatku. Poněvadž projev vůle, jímž došlo k zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud usnesením řízení v souladu s ustanovením § 47 písm. a) za použití § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), zastavil.     Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé za použití § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.   O návrhu na vrácení zaplaceného soudního poplatku je příslušný rozhodnout Městský soud v Praze, neboť příslušnost v této věci je dána podle § 3 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, tak, že ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti rozhoduje krajský soud.     Poučení: Proti tomuto usnesení   nejsou  opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 23. října 2003     JUDr. Bohuslav Hnízdil                                                                                                                   předseda senátu