č. j. 4 Azs 99/2005 - 56             U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy právní věci žalobce: B. H. N., zast. Mgr. Richardem Polmou, advokátem, se sídlem Mladá Boleslav, nám. Republiky 946, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2004, č. j. 46 Az 35/2004 – 32,     t a k t o :     I.  Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 1. 2004, č. j. OAM-2647/VL-07-P17-2002 zamítl žádost žalobce (dále jen „stěžovatele“) o udělení azylu a rozhodl, že z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb. o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) se azyl neuděluje a že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.    Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu ke Krajskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 30. 11. 2004, č. j. 46 Az 35/2004 – 32 zamítl. V tomto rozsudku dále rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.    Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení a současně navrhl, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Tato kasační stížnost byla dne 3. 3. 2005 Krajským soudem v Praze po provedení úkonů podle § 108 s. ř. s. předložena Nejvyššímu správnímu soudu.   Dne 28. 11. 2005 bylo Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze doručeno zpětvzetí kasační stížnosti. V něm stěžovatel žádá, aby Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil.   Podle § 37 odst. 4 ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo z části zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Jelikož Nejvyšší správní soud ve věci dosud nerozhodl, přičemž projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti je zcela jednoznačný – nevzbuzující pochybnosti o úmyslu stěžovatele, aby soud řízení ukončil, bylo řízení podle § 47 písm. a) s. ř. s. zastavil.    Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá při zastavení řízení žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 6. prosince 2005     JUDr. Dagmar Nygrínová        předsedkyně senátu