U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: M. K.,  proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 28. 1. 2004, č. j. 52 Az 110/2003 – 40,     takto:    I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .    II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :    Podáním došlým Nejvyššímu správnímu soudu dne 23. 3. 2005 podává žalobce kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, shora, žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a také o ustanovení advokáta pro zastupování před Nejvyšším správním soudem. Z obsahu podání je patrné, že směřuje proti rozsudku řečeného soudu ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 52 Az 110/2003.    Nejvyšší správní soud vyzval žalobce, aby sdělil, zda je mu známa skutečnost, že v dané věci bylo již Nejvyšším správním soudem rozhodováno. Stěžovatel odpověděl podáním ze dne 12. 4. 2005, že s ustanoveným právním zástupcem ani jednou nejednal a ve věci nebyl informován a že k dnešnímu datu jsou mu známy nové informace, které mohou být pro posouzení věci zásadní.    Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, soud usnesením odmítne návrh, jestliže již o téže věci rozhodl. V daném případě Nejvyšší správní soud z obsahu soudního spisu sp. zn. 5 Azs 206/2004 Nejvyššího správního soudu zjistil, že rozhodoval o kasační stížnosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 28. 1. 2004, č. j. 52 Az 110/2003 – 40, přitom v tomto řízení byl žalobce zastoupen JUDr. Jiří Klavíkem, advokátem a jednalo se o kasační stížnost proti rozsudku, jímž byla zamítnuta žaloba pana M. K., podaná proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 14. 3. 2002, č. j. OAM-212/LE-01-12-2001, jímž nebyl udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v zák. č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zák. č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších právních předpisů. O této kasační stížnosti pak  Nejvyšší  správní  soud  pojednal  a  rozhodl rozsudkem ze dne 22. 9. 2004, č. j.   5 Azs 206/2004 – 69, který nabyl právní moci dne 2. 11. 2004. Ze shora uvedeného důvodu proto nezbylo, než-li o návrhu tak jak byl žalobcem uplatněn a který směřoval do věci, o níž bylo pojednáno a rozhodnuto, posoudit a rozhodnout ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. totiž, že zakládá překážku věci rozsouzené (res iudicata). Proto také Nejvyšší správní soud žalobcův návrh odmítl.    O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.      P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3  a contrario s. ř. s.).     V Brně dne 5. května 2005               JUDr. Václav Novotný       předseda senátu