U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: S. K., zastoupeného JUDr. Josefem Kunáškem, advokátem se sídlem Václavské nám. 17, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 6. 2005, sp. zn. 59 Az 166/2004,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     Kasační stížností žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu, kterým soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra ze dne 30. 8. 2004, č. j. OAM-2631/VL-10-08-2004. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.    Podle ustanovení § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Z předmětného soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl stěžovateli doručen dne 4. 7. 2005. Protože lhůta stanovená soudním řádem správním počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek a jelikož lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (§ 40 odst. 2 s. ř. s.), skončila předmětná lhůta dne 18. 7. 2005. Stěžovatel však podal kasační stížnost k poštovní přepravě až dne 26. 7. 2005, tzn. zjevně opožděně. Tuto opožděnost nelze s ohledem na výše uvedené prominout.   Stěžovatel (resp. jeho právní zástupce) sice v průvodním dopise ke kasační stížnosti tvrdí, že ji zaslal již dne 15. 7. 2005, nicméně k opakovaným výzvám krajského soudu ze dne 15. 8. 2005 a ze dne 13. 10. 2005, aby sdělil, kterému soudu zaslal dne 15. 7. 2005 kasační stížnost a aby toto zaslání prokázal, se vůbec nevyjádřil. Lze proto uzavřít, že stěžovatel nikterak nedoložil podání kasační stížnosti již dne 15. 7. 2005 a Krajskému soudu v Ostravě ani Nejvyššímu správnímu soudu k tomuto datu podaná kasační stížnost nebyla doručena. Pokud by byla podána kasační stížnost mylně k jinému soudu, předmětná lhůta by zachována nebyla (srov. § 106 odst. 4 s. ř. s. a contr.).    Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§ 46 odst. 1 písm. b), § 120 s. ř. s.].    Podle ustanovení § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 1. února 2006             JUDr. Vojtěch Šimíček              předseda senátu