U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce Ing. P. F., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 24. 9. 1996 vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod  sp. zn. 28 Cad 14/2005, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2005 č. j. 28 Cad 14/2005 – 18,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     Kasační stížností podanou osobně u  Krajského soudu v  Hradci Králové dne 25. 3. 2005 žalobce napadá usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2005 č. j. 28 Cad 14/2005 - 18, kterým byla odmítnuta jeho žaloba podaná proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 9. 1996 o zastavení výplaty částečného invalidního důchodu podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb.   Z předloženého soudního spisu plyne, že citované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, ve kterém byl žalobce řádně poučen o možnosti podat ve lhůtě dvou týdnů po doručení kasační stížnost, bylo žalobci doručeno dne 9. 3. 2005.   Podle ustanovení § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen “s. ř. s.“). musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.   V daném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den doručení usnesení krajského soudu žalobci, tj. středa 9. 3. 2005, a posledním dnem dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti tak byla středa 23. 3. 2005. Kasační stížnost však žalobce podal u krajského soudu teprve v pátek 25. 3. 2005.   Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 13. prosince 2006     JUDr. Marie Součková                     předsedkyně senátu