č. j. 4 Azs 216/2005 - 60           U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: N. M., zast. Mgr. Lilianou Vochalovou, advokátkou, se sídlem Praha 2, nám. I. P. Pavlova 3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 4. 2005, č. j. 60 Az 21/2005 – 26,     t a k t o :     I.  Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :      Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 28. 4. 2005, č. j. 60 Az 21/2005 – 26 zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2005, č. j. OAM-125/LE-B01-B02-2005 a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákona o azylu). Soud dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve smyslu § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.    Proti tomuto rozsudku podal včas kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“). Navrhoval, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.    Poté byla dne 1. 6. 2005 věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.    Podáním ze dne 11. 1. 2006, které došlo Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 1. 2006 vzal stěžovatel kasační stížnost v plném rozsahu zpět.    Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.    Podle § 108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.    Protože projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti došlo Nejvyššímu správnímu soudu poté, co již věc předložil krajský soud k rozhodnutí o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) a § 108 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. (s. ř. s.) ve znění pozdějších předpisů za použití § 120 téhož zákona řízení zastavil.    Za této procesní situace, kdy stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět v celém rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.    Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé za použití § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 16. ledna 2006         JUDr. Marie Turková        předsedkyně senátu