č. j. 4 Azs 299/2005 - 40     U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: V. M., zastoupený JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem Praha 1, Žitná 45, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 4. 2005, č. j. 64 Az 150/2004 - 16,     t a k t o :     I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   III. Zástupkyni žalobce JUDr. Ireně Strakové, advokátce,   s e   p ř i z n á v á   odměna za zastupování ve výši 2150 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.     O d ů v o d n ě n í :     Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. 4. 2005, č. j. 64 Az 150/2004 - 16, zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2004, č. j. OAM-2363/VL-07-15-2004, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného byla žádost žalobce o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Krajský soud dospěl v odůvodnění svého rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.   Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost a požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení § 107 s. ř. s. Uvedl, že rozhodnutí správního orgánu napadá v celém rozsahu pro jeho nezákonnost, a vyjmenoval ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, která byla v průběhu správního řízení porušena. Stěžovatel konstatoval, že jeho problémy jsou jen zdánlivě soukromého charakteru a poukázal na čl. 53 a čl. 43 Příručky k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků, vydané Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky v lednu 1992 v Ženevě. Stěžovatel požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.   Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 6. 2005, č. j. 64 Az 150/2004 - 29, ustanovil stěžovateli na jeho žádost zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Irenu Strakovou, advokátku.   Dne 4. 8. 2005 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 24. 1. 2006, č. j. 4 Azs 299/2005 - 31, vrátil spis krajskému soudu, aby vyzval zástupkyni stěžovatele k doplnění kasační stížnosti, která nesplňovala náležitosti uvedené v ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s.   Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 2. 2006, č. j. 64 Az 150/2004 - 32, vyzval stěžovatele k doplnění kasační stížnosti o datum doručení napadeného rozsudku, důvody kasační stížnosti a rozsah napadení rozsudku. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li doplnění kasační stížnosti soudu předloženo ve stanovené lhůtě, může být řízení o kasační stížnosti odmítnuto.   V doplnění kasační stížnosti ze dne 16. 3. 2006 stěžovatel namítal, že správní rozhodnutí postrádá podpis oprávněné osoby a u doložky za správnost je uveden neurčitý podpis, čímž došlo k porušení ustanovení § 69 odst. 1 správního řádu. Dále namítal, že neovládá český jazyk a veškerá zásadní rozhodnutí mu měla být doručena v jazyce, kterému rozumí. To se však nestalo, čímž došlo k porušení práva na spravedlivé řízení a stěžovateli bylo znemožněno náležitě se hájit a bránit svá práva v plném rozsahu. Kasační stížnost tak stěžovatel podal z důvodů podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.   Dne 9. 5. 2006 byla věc opětovně předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.   Podáním ze dne 18. 5. 2006, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 19. 5. 2006, vzal stěžovatel prostřednictvím své právní zástupkyně podanou kasační stížnost zpět.   Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.   Podle ustanovení § 108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.   Protože projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti bylo podáno poté, co spis byl předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) a § 108 odst. 2 s. ř. s., za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení zastavil.   Za této procesní situace, kdy stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět v celém rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.   Odměna zástupkyni stěžovatele JUDr. Ireně Strakové, advokátce, která byla stěžovateli ustanovena usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 6. 2005, č. j. 64 Az 150/2004 - 29, byla stanovena za dva úkony právní služby ve výši 1000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) a d) této vyhlášky) a režijní paušál podle ustanovení § 13 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 75 Kč za každý úkon. Zástupkyni stěžovatele bude vyplacena částka ve výši 2150 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 23. května 2006     JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu