U S N E S E N Í        Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: V. P., zast. JUDr. Otto Mrňavým, advokátem, se sídlem v Praze 3, Tachovské nám. 649/3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2005, č. j. 9 Az 210/2003 - 76,     t a k t o :     I. Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků  nemá   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :   Kasační stížností podanou osobně dne 3. 5. 2005 u Městského soudu v Praze se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí uvedeného soudu ze dne 9. 3. 2005, č. j. 9 Az 210/2003 - 76, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2003, č. j. OAM-762/AŘ-2002, o neudělení azylu z důvodu nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.   Stěžovatelka současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   Městský soud v Praze poté, co provedl předepsané v úvahu přicházející úkony po podání kasační stížnosti ve smyslu § 108 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů („s. ř. s.“), předložil dne 1. 12. 2005 kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.    V podání ze dne 12. 12. 2005, doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 15. 12. 2005 prostřednictvím svého zástupce, stěžovatelka uvedla, že protože v současné době došlo na její straně ke změně poměrů, rozhodla se vzít kasační stížnost ze dne 3. 5. 2005 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2005, č. j. 9 Az 210/2003 - 76, výslovně zpět a žádá o zastavení řízení ve věci kasační stížnosti.    Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.    Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatelka (stěžovatelé), jejíž procesní úkon vůči soudu spočívající v podání kasační stížnosti vyvolává řízení o přezkoumání rozhodnutí krajského soudu, tak zpětvzetím kasační stížnosti dává najevo svou vůli, aby soud v tomto řízení nepokračoval.   Jelikož stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět, a projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil, jak mu to ukládá ustanovení § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.   Za této procesní situace, kdy vzala stěžovatelka svoji kasační stížnost zpět, se již Nejvyšší správní soud nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a také se jím nezabýval.    Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. ledna 2006     JUDr. Marie Turková   předsedkyně senátu