č. j. 4 Azs 77/2006 – 55           U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: I. M., zast. Mgr. Vladimírem Divišem, advokátem, se sídlem Děčín I., Radniční 23/1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 11. 2005, č. j. 30 Az 48/2005 – 23,       t a k t o :     I.  Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   III. Zástupci žalobce Mgr. Vladimíru Divišovi, advokátovi,   s e   p ř i z n á v á   odměna za zastupování ve výši 2150 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.     O d ů v o d n ě n í :     Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 28. 11. 2005, č. j. 30 Az 48/2005 – 23, zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2005, č. j. OAM-769/VL-10-K04-2005, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobci udělen azyl podle ustanovení § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalovaný současně vyslovil, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení § 91 zákona o azylu. Krajský soud dospěl v odůvodnění rozsudku k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl.   Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost a požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení § 107 s. ř. s. Uvedl, že rozhodnutí správního orgánu napadá v celém rozsahu pro jeho nezákonnost, a vyjmenoval ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, která byla v průběhu správního řízení porušena. Stěžovatel konstatoval, že jeho problémy jsou jen zdánlivě soukromého charakteru a poukázal na čl. 53 a čl. 43 Příručky k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků, vydané Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky v lednu 1992 v Ženevě. Stěžovatel požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.   Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 18. 1. 2006, č. j. 30 Az 48/2005 – 39, ustanovil stěžovateli na jeho žádost zástupcem Mgr. Vladimíra Diviše, advokáta.   Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 1. 2. 2006, č. j. 30 Az 48/2005 – 42, vyzval stěžovatele k doplnění kasační stížnosti o náležitosti a důvody kasační stížnosti podle ustanovení § 103 odst. 1 a § 106 odst. 1 s. ř. s. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odmítne.   V doplnění kasační stížnosti ze dne 2. 3. 2006 stěžovatel namítal, že jeho životní situace dostatečně odůvodňuje jeho žádost o poskytnutí azylu. Svou obavu z věřitele považuje stěžovatel podle informací svého známého z Ukrajiny za stále aktuální. Stěžovatel konstatoval, že rozhodnutí krajského soudu spočívá na nesprávném právním posouzení a odkázal dále na obsah kasační stížnosti.   Dne 16. 3. 2006 byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.   Podáním ze dne 22. 5. 2006, které došlo Nejvyššímu správnímu soudu dne 24. 5. 2006, vzal stěžovatel svou kasační stížnost zpět v celém rozsahu a navrhl, aby soud řízení o kasační stížnosti zastavil.   Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.   Podle ustanovení § 108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.   Protože projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, a vzhledem k tomu, že zpětvzetí kasační stížnosti bylo podáno poté, co byl spis předložen k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) a § 108 odst. 2 s. ř. s., za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení zastavil.   O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.   Odměna zástupci stěžovatele Mgr. Vladimíru Divišovi, advokátovi, který byl stěžovateli ustanoven usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 1. 2006, č. j. 30 Az 48/2005 – 39, byla stanovena za dva úkony právní služby ve výši 1 000 Kč podle ustanovení § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů [převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) a d) této vyhlášky] a režijní paušál podle ustanovení § 13 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 75 Kč za každý úkon. Zástupci stěžovatele bude vyplacena částka ve výši 2150 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto usnesení.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 6. června 2006         JUDr. Dagmar Nygrínová             předsedkyně senátu