Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NSS:2006:6.Ads.56.2004.36
Datum rozhodnutí23.02.2006
SoudNSS
Spisová značka6 Ads 56/2004
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
Kategoriežaloba proti rozhodnutí
HesloSociální ochrana – Státní sociální podpora
Ke staženíPDF

Odůvodnění

ČESKÁ REPUBLIKA     R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y      Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce M. V., proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 3792, Zlín, o žalobě proti rozhodnutí Okresního úřadu Kroměříž č. j. soc 33/18994/2002/KO ze dne 12. 12. 2002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 41 Cad 54/2004 - 25 ze dne 13. 8. 2004,     takto:     I. Kasační stížnost  se zamítá.   II. Žalovanému  se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti  nepřiznává.     Odůvodnění:     Shora označeným usnesením Krajského soudu v Brně byl žalobci na jeho žádost (dále jen „stěžovatel“) ustanoven zástupce, JUDr. Pavel Dvorský, advokát, se sídlem ve Zlíně. Soud tak učinil v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým byla stěžovateli zamítnuta žádost o jednorázovou dávku sociální péče. Své rozhodnutí krajský soud odůvodnil tím, že podání žalobce ani po doplnění na výzvu soudu nemělo náležitosti žaloby vyžadované zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel zaslal soudu potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, z něhož vyplynulo, že v době rozhodování soudu pobíral pouze příplatek na bydlení a ode dne 1. 7. 2004 mu byly odebrány dávky sociální péče, které pobíral. Soud proto shledal splnění podmínek pro ustanovení zástupce soudem dle § 35 odst. 7 s. ř. s.   Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V ní uvedl, že komunikace s ustanoveným zástupcem je pro něho vzhledem k vzdálenosti místa bydliště a sídla advokáta a jeho finančním poměrům nemožná. Požádal tedy, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému soudu, který by ustanovil advokáta pro stěžovatele dostupnějšího, se sídlem poblíž jeho bydliště. Pro případ, že by bylo nezbytné zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, požádal, aby jej zastupoval zástupce ustanovený v napadeném usnesení.   Žalobce v řízení o kasační stížnosti není zastoupen advokátem, tento nedostatek však není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti pro nedostatek právního zastoupení (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) - srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu publ. pod. č. 486/2005 Sb. NSS. V daném případě byl stěžovateli advokát ustanoven pro řízení o žalobě před krajským soudem, přičemž stěžovatel nesouhlasí s ustanovením konkrétní osoby vzhledem k vzdálenosti sídla advokáta od stěžovatelova bydliště.   Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně hledisek dle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., a dospěl k názoru, že kasační stížnost není důvodná.   V souladu se svou dosavadní judikaturou Nejvyšší správní soud konstatuje: Skutečnost, že advokát nemá sídlo ve stejném místě jako klient, jemuž byl ustanoven, není důvodem pro zrušení jeho ustanovení (k tomu srov. rozsudek publikovaný pod č. 411/2004 Sb. NSS). V nyní přezkoumávaném případě pak zdejší soud považuje za podstatné, že krajský soud ustanovil stěžovateli advokáta se sídlem ve Zlíně, přičemž vzdálenost mezi H. (bydliště stěžovatele) a Zlínem (sídlem ustanoveného advokáta - cca 25 km) nemůže být považována za relevantní překážku řádného zastoupení stěžovatele, jelikož cena veřejné hromadné dopravy osob se pohybuje v řádu několika málo desetikorun a stěžovateli, pokud by i částka za tuto dopravu nepřijatelně zasahovala do jeho příjmové situace, nic nebrání v tom, aby si s ustanoveným advokátem dohodl jiný postup při vzájemné poradě. Nejvyšší správní soud tedy pochybení v postupu krajského soudu neshledal.   Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).   Stěžovatel právo na náhradu nákladů řízení nemá, žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1, 2 ve spojení s § 120 s. ř. s.     Poučení: Proti tomuto rozsudku  nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 23. února 2006     JUDr. Milada Tomková                                                                                                                   předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky