č. j. 6 Azs 41/2006 - 77   USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobkyně: I. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 8. 2005, č. j. 60 Az 162/2004 - 43,     takto:     I. Kasační stížnost  se odmítá.   II. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti     Odůvodnění:      V záhlaví blíže označeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byla zamítnuta žaloba žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2004, č. j. OAM - 2517/VL - 07 - 11 - 2004, kterým byla stěžovatelčina žádost o azyl zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).    Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, přičemž zároveň podala návrh na ustanovení právního zástupce soudem a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Podáním ze dne 19. 10. 2005 vyzval Krajský soud v Ostravě stěžovatelku, aby soudu předložila řádně vyplněné Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Na tuto výzvu stěžovatelka ve stanovené lhůtě nereagovala, a proto Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 8. 11. 2005, č. j. 60 Az 162/2004 - 59, rozhodl, že stěžovatelce zástupce neustanovuje. Stěžovatelka byla z toho důvodu současně vyzvána, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doložila soudu své zastoupení advokátem, jehož si zvolila k zastupování své osoby v řízení o kasační stížnosti. Na tuto výzvu stěžovatelka ve stanované lhůtě nezareagovala a plnou moc k zastupování své osoby soudu nedoložila.   Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní /dále jen „s. ř. s.“/). Ze spisu vyplývá, že tato podmínka nebyla stěžovatelkou přes výzvu soudu splněna. Nejvyšší správní soud stěžovatelku opětovně vyzval k předložení plné moci přípisem ze dne 10. 3. 2006 a zároveň ji poučil, že v opačném případě bude kasační stížnost odmítnuta. Ani na tuto výzvu stěžovatelka nereagovala.   Nedostatek zastoupení stěžovatelky advokátem v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než návrh stěžovatelky podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnout.    Podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Poučení:  Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.       V Brně dne 4. května 2006           JUDr. Bohuslav Hnízdil                                                                                                                      předseda senátu