U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatele V. H., zastoupeného JUDr. Alexanderem Belicou, advokátem se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Smetanovo nám. 7, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10.  2005, č. j. 61 Az 149/2004 - 26,     t a k t o :     I.                 Kasační stížnost    s e    o d m í t á .   II.              Žádný z účastníků   n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.   III. Právnímu zástupci stěžovatele JUDr. Alexanderu Belicovi, advokátu se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Smetanovo nám. 7,   s e   odměna za poskytnutou právní službu   n e p ř i z n á v á .     O d ů v o d n ě n í :     Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Ostravě se  stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 28. 7. 2004, č. j. OAM‑2395/VL‑20‑06‑2004, jímž byla zamítnuta jeho žádost o udělení azylu dle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně nedůvodná.   Z předloženého soudního spisu vyplývá, že vzhledem k okolnosti, že kasační stížnost stěžovatele neobsahovala zákonem požadované náležitosti, stěžovatel byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2006, č. j. 61 Az 149/2004 - 39, vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení opravil a doplnil kasační stížnost tak, že uvede v jakém rozsahu a z jakých důvodů je kasační stížnost podávána a zároveň uvede, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí. Stěžovatel byl současně poučen o tom, že jestliže výzvě soudu nevyhoví, bude jeho podání odmítnuto. Stěžovateli bylo předmětné usnesení doručeno prostřednictvím zástupce dne 18. 4. 2006. Do dnešního dne však stěžovatel žádný úkon, kterým by doplnil a opravil svou kasační stížnost, neučinil.   Podle ust. § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.   Dle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.   Vzhledem k okolnosti, že stěžovatel nereagoval na výzvu soudu a svou kasační stížnost ve stanovené lhůtě o náležitosti specifikované ve výzvě nedoplnil, Nejvyšší správní soud je nucen jeho kasační stížnost s ohledem na ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítnout.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.    Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7, § 120 s. ř. s.). V dané věci však Nejvyšší správní soud zástupci stěžovatele odměnu za zastupování nepřiznal, neboť ustanovený zástupce neuvedl, jaké úkony v tomto řízení vykonal, a ani z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by tento nějaký úkon právní služby, za který by mu dle ust. § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náležela odměna, vykonal.     P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 29. června 2006     JUDr. Radan Malík předseda senátu