U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatelky P. A., zastoupené JUDr. Iljou Hrubým, advokátem se sídlem v Praze 2, Legerova 60, za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2005, č. j. 6 Az 39/2004 - 65, o  námitce stěžovatelky o podjatosti soudce,      t a k t o :     Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigita Chrastilová  n e n í  vyloučena z projednávání a rozhodnutí této věci.     O d ů v o d n ě n í :     Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2005, č. j. 6 Az 39/2004 - 65, byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 31. 12. 2003, č. j. OAM-5735/VL-11-C09-2001, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu stěžovatelce z důvodu nesplnění podmínek stanovených ust. § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost.   V podání ze dne 13. 5. 2006 stěžovatelka vznesla námitku podjatosti soudkyně JUDr. Brigity Chrastilové, kterou odůvodnila tím, že jméno soudkyně je uvedeno v její předchozí korespondenci se státními orgány ČR, z nichž poté vyplynulo pro stěžovatelku nepříznivé rozhodnutí, proto má stěžovatelka obavy z možné podjatosti soudkyně.   Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigita Chrastilová ke vznesené námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný vztah jak k věci, tak i k účastníkům řízení či k jejich zástupcům. Nepamatuje si, že by v předchozím období vyřizovala nějakou věc stěžovatelky.   Podle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí‑li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.   Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním stavu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, přičemž zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával a nebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak zjevně nepřátelským. Zákon vylučuje, aby důvodem pochybnosti o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.   V projednávané věci stěžovatelka dovozuje podjatost soudkyně z jejího předchozího působení ve státních orgánech České republiky. Ve svém podání však neuvádí žádné skutečnosti, které by byly podřaditelné pod ust. § 8 s. ř. s. a které by zakládaly podjatost zmíněné soudkyně. Podání stěžovatelky totiž neuvádí žádné konkrétní okolnosti svědčící o oprávněnosti podané námitky, když i zmíněná soudkyně ve své reakci na vznesenou námitku uvádí, že jí nejsou známy žádné skutečnosti svědčící pro její oprávněnost. Nejvyšší správní soud proto v souladu se svou konstantní judikaturou, reprezentovanou např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, www.nssoud.cz, vyslovuje, že podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť institut soudce vychází z premisy nezaujatosti a nestrannosti a jako takový tvoří pilíř demokratické společnosti. Proto vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci postupem podle § 8 odst. 1 s. ř. s. lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, když takové důvody musí být v návrhu obsahujícím námitku podjatosti nejen vzneseny, nýbrž i podloženy důkazními prostředky či konkretizovány tak, aby si soud mohl učinit úsudek o jejich existenci. Těmto podmínkám však podání stěžovatelky v žádném případě nedostálo, neboť obsahovalo pouze zcela obecně formulovanou námitku podjatosti; proto taková námitka nemůže být důvodem k vyloučení soudce ve smyslu § 8 s. ř. s.   Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námitku  podjatosti  soudkyně  JUDr.  Brigity  Chrastilové  důvodnou,  což vyjádřil ve výroku               tohoto usnesení (§ 8 odst. 5 s. ř. s.). Ve věci bude proto dále rozhodovat shora uvedená soudkyně Nejvyššího správního soudu.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 15. června 2006     JUDr. Radan Malík předseda senátu