U S N E S E N Í    Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Karla Šimky a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce I. H., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2005, č. j. OAM-3614/VL-07-C09-2004, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 1. 2007, č. j. 14 Az 64/2005 - 47,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e    o d m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím ze dne 3. 3. 2005 neudělil žalovaný žalobci azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu; zároveň vyslovil, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 tohoto zákona.   Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 21. 3. 2005. Krajský soud tuto žalobu dne 29. 1. 2007 zamítl; rozhodnutí krajského soudu bylo žalobci doručeno dne 19. 2. 2007.   Dne 8. 3. 2007 podal žalobce (stěžovatel) osobně u krajského soudu kasační stížnost proti uvedenému rozsudku o zamítnutí žaloby a navrhl, aby rozsudek krajského soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Současně žádal o ustanovení bezplatného zástupce z řad advokátů.   Krajský soud v Ústí nad Labem nato předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. V předkládací zprávě přitom mj. uvedl, že kasační stížnost je opožděná.   Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji jako opožděnou.   Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout.   Napadené rozhodnutí krajského soudu bylo dne 19. 2. 2007 doručeno zástupci stěžovatele. Následujícího dne, tedy v úterý 20. 2. 2007, začala běžet dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti, která uplynula ve pondělí 5. 3. 2007. Kasační stížnost však byla podána osobně k soudu až ve čtvrtek 8. 3. 2007, tedy zjevně po uplynutí dvoutýdenní lhůty. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako opožděnou za použití § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Návrh stěžovatele na ustanovení zástupce spojený s kasační stížností se v důsledku odmítnutí kasační stížnosti stal bezpředmětným.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 21. března 2007     JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu