U S N E S E N Í        Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném s předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: M. M., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2005, č. j. 55 Az 270/2004 – 29,     t a k t o :     I.                 Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II.              Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :      Rozsudkem ze dne 31. 10. 2005 zamítl Krajský soud v Brně žalobu podanou žalobkyní proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 10. 2004, č.j. OAM-1270/VL-11-BE07-2001. Citovaným správním rozhodnutím nebyl žalobkyni udělen azyl podle ust. § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zák. č. 325/1999 Sb. a současně bylo rozhodnuto, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 cit. zákona. Tento rozsudek byl žalobkyni doručen do vlastních rukou dne 12. 1. 2006.    Kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 22. 1. 2006 na Městský soud v Praze, ten ji pak postoupil dne 30. 1. 2006 místně příslušnému Krajskému soudu v Brně. Ve svém podání navrhla žalobkyně přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, požádala také o ustanovení právního zástupce z řad advokátů a o tlumočníka do  ruského jazyka. Důvody kasační stížnosti podle ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. žalobkyně neuvedla, závěrem však navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu projednání.    Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.    Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.    Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost byla žalobkyní podána opožděně. Jak bylo již uvedeno výše, byl napadený rozsudek Krajského soudu v Brně doručen žalobkyni dne 12. 1. 2006. Posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti tak byl den 26. 1. 2006. Podáním kasační stížnosti k místně nepříslušnému soudu, v daném případě k Městskému soudu v Praze, není lhůta k podání kasační stížnosti zachována. Místně příslušnému Krajskému soudu v Brně byla pak kasační stížnost žalobkyně odeslána až dne 30. 1. 2006, tj. po uplynutí zákonné lhůty. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost žalobkyně podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítl. Vzhledem k ust. § 32 odst. 5 zákona č. 325/1999 Sb. ve znění zákona č. 350/2005 Sb. nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, neboť ten vyplývá přímo ze zákona. Vzhledem k opožděnosti podané kasační stížnosti nerozhodoval pak Nejvyšší správní soud ve smyslu ust. § 108 odst. 1 s. ř. s. ani o žádosti o ustanovení zástupce pro řízení. Nejvyšší správní soud rovněž neustanovil žalobkyni tlumočníka do ruského jazyka, neboť tato potřeba nevyšla v řízení najevo. Kasační stížnost byla žalobkyní sepsána v jazyce českém, písemný styk rovněž probíhá v jazyce českém a jednání ve věci nebylo nařizováno.    Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spoj. s ust. § 120 s. ř. s.).     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3    s. ř. s.).     V Brně dne 3. ledna 2007     JUDr. Marie Součková                    předsedkyně senátu