U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z  předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele O. K., za účasti Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 9. 2006, č. j. 59 Az 91/2005 - 17,   t a k t o :     I.  Kasační stížnost    s e    o d m í t á.   II. Žádný z účastníků   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Stěžovatel kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne 4. 7. 2005, č. j. OAM-1181/VL-07-11-2005. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, neboť správní orgán dospěl k závěru, že stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být ve své vlasti vystaven pronásledování z důvodů významných pro azylové řízení.   Stěžovatel v podané kasační stížnosti žádal mimo jiné i o bezplatné ustanovení zástupce dle § 35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud jej tedy za účelem posouzení předpokladů pro vyhovění výše uvedené žádosti vyzval k prokázání majetkových, výdělkových a osobních poměrů a zaslal mu příslušný formulář. Stěžovateli byla poštovní zásilka s uvedenou výzvou doručena na adresu, kterou sám uvedl v příloze kasační stížnosti jako adresu pro korespondenci, a to dne 1. 11. 2006. Vyplněný formulář odeslal stěžovatel zpět krajskému soudu, ten mu v návaznosti na to usnesením ze dne 24. 11. 2006, č. j. 59 Az 91/2005 - 32,  zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti neustanovil a své rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatel věrohodně neprokázal své majetkové poměry. Usnesení obsahovalo také řádné poučení o tom, že podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení advokátem. Stěžovatel si tuto zásilku nevyzvedl, ač mu její uložení u držitele poštovní licence provádějícího doručování bylo oznámeno, proto ke dni 8. 12. 2006 nastaly účinky doručení  podle § 50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů  (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.    V usnesení ze dne 10. 1. 2007, č. j. 59 Az 91/2005-35, krajský soud vyzval stěžovatele, aby předložil plnou moc udělenou advokátovi a jeho prostřednictvím doplnil  náležitosti kasační stížnosti. Stěžovatel byl opět řádně poučen o tom, že v případě nesplnění stanovené povinnosti bude jeho kasační stížnost odmítnuta. Usnesení mu bylo doručeno dne 25. 1. 2007 (v souladu s § 50c o.s.ř.). Stěžovatel ani na jedno z výše označených usnesení krajského soudu nijak nereagoval, krajskému soudu ve stanovené lhůtě nepředložil plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude v řízení zastupovat.   Jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti je, že stěžovatel jako fyzická osoba musí být podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.           V daném případě stěžovatel své právnické vzdělání neprokázal a advokátem v řízení o kasační stížnosti zastoupen není. Vzhledem k zákonem vyžadovanému povinnému zastoupení se jedná se o nedostatek podmínek řízení, který, pokud nebyl odstraněn, je důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti.    Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., odmítl.    Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 4. dubna 2007       JUDr. Radan Malík předseda senátu