Nao 35/2007 - 57   U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce M. Š., proti žalované Policii České republiky, Správě Jihomoravského kraje, se sídlem v Brně, Kounicova 24, o námitce podjatosti žalobce proti soudcům správního úseku Krajského soudu v Brně, ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31  Ca 57/2007,     t a k t o :   I.  Soudci Krajského soudu v Brně  JUDr. Jaroslava Skoumalová, JUDr. Ing. Viera Horčicová, JUDr. Jaroslav Tesák, Ph.D., a JUDr. David Raus, Ph.D.,   n e j s o u v y l o u č e n i   z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 Ca 57/2007.    II.  Námitky podjatosti směřující proti jiným soudcům správního úseku Krajského soudu v Brně, kteří se nepodílejí na projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 31 Ca 57/2007,   s e   o d m í t a j í .     O d ů v o d n ě n í :   Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 19. 9. 2006, postoupenou k vyřízení Krajskému soudu v Brně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2007 č. j. 6 Ca 278/2006 – 44, které  nabylo právní  moci  dne 5. 3. 2007,  napadl žalobce rozhodnutí Policie České republiky, Správy Jihomoravského kraje, ze dne 10. 7. 2006, č. j. PJM-35/K-PIS-2006, rozhodnutí Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, ze dne 5. 6. 2006, č. j. MRBM-66729/ČJ-57-2005, a fiktivní rozhodnutí Policie České republiky, Správy Jihomoravského kraje, vydaná  podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.   Krajský soud v Brně, který věc projednává pod sp. zn. 31 Ca 57/2007, předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobce ve své žalobě uvedl, že má důvodné pochybnosti o nestrannosti a nepodjatosti soudců správního úseku Krajského soudu v Brně, což bylo krajským soudem posouzeno jako uplatnění námitky podjatosti, o které je dle ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), oprávněn rozhodnout Nejvyšší správní soud.   Z platného rozvrhu práce Krajského soudu v Brně pro rok 2007 Nejvyšší správní soud zjistil, že v senátě 31 Ca rozhodují soudkyně JUDr. Jaroslava Skoumalová a JUDr. Ing. Viera Horčicová. Dle stejného vnitřního předpisu dále  zjistil, že zastupující je senát 62 Ca ve složení soudců JUDr. Jaroslava Tesáka, Ph.D., a JUDr. Davida Rause, Ph.D. Soudci senátu 62 Ca a senátu 31 Ca  shodně ke vznesené námitce podjatosti uvedli, že se necítí být podjati a nemají žádný vztah k žalobci, k účastníkům řízení a ani k projednávané věci.   Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí‑li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, rozhodne o ní senát po jejich vyjádření.   Podání žalobce je zčásti nepřípustné, zčásti nedůvodné.   Nejvyšší správní soud se nemohl zabývat námitkou podjatosti směřující proti soudcům správního úseku Krajského soudu v Brně, kteří se nepodílejí na projednávání a rozhodování věci v záhlaví výroku označené. Institut podjatosti slouží k naplnění jednoho ze základních funkčních principů soudnictví v moderním demokratickém právním státě, vyžadujícím, aby spory účastníků rozhodovali jenom takoví soudci, kteří nemají na věci jakýkoliv zájem a u nichž je proto předpoklad, že spor budou rozhodovat zcela nestranně. Soudnictví je ovšem spjato s rozhodováním konkrétních věcí, nemá povahu řešení obecných právních otázek, které nemají význam pro účastníky řízení. Proto základní funkční princip nestrannosti je nutno vztahovat jen ke konkrétní rozhodované věci. Žalobce z tohoto pohledu tedy může namítat podjatost pouze u těch soudců, kteří budou v jeho věci rozhodovat. Namítá-li podjatost soudců jiných, jde o návrh nepřípustný ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.; takový návrh soud odmítne.   V projednávané věci žalobce žádným způsobem nezdůvodňuje ani podjatost soudců, kteří  dle platného rozvrhu práce Krajského soudu v Brně pro rok 2007 budou ve věci rozhodovat, a proto ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal podjatost soudců, kteří by mohli ve věci rozhodovat (JUDr. Jaroslavy Skoumalové, JUDr. Ing. Viery Horčicové, JUDr. Jaroslava Tesáka, Ph.D., a JUDr. Davida Rause, Ph.D.) za důvodnou, což vyjádřil ve výroku tohoto usnesení (§ 8 odst. 5 s. ř. s.). Ve věci budou proto dále rozhodovat shora uvedení soudci Krajského soudu v Brně.     P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení    n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 31. května 2007   JUDr. Radan Malík předseda senátu