Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NSS:2008:3.Azs.39.2008.61
Datum rozhodnutí16.07.2008
SoudNSS
Spisová značka3 Azs 39/2008
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
Kategoriežaloba proti rozhodnutí
HesloAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
Ke staženíPDF

Odůvodnění

U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: O. I., zastoupený Alexandrem J. Vaškevičem, advokátem se sídlem Františkánská 7, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2007 čj. OAM-1-63/VL-20-05-2007, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2007,  č. j. 60 Az 9/2007 - 18,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojil u Krajského soudu v Ostravě žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2007 čj. OAM-1-63/VL-20-05-2007. Tímto rozhodnutím byla žalovaným správní orgánem zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).    Krajský soud žalobu napadeným rozsudkem zamítl. Ztotožnil se názorem žalovaného, že žalobce ač objektivně mohl o udělení azylu požádat dříve, vstoupil do řízení o udělení mezinárodní ochrany až poté, kdy mu bylo uděleno správní vyhoštění s cílem vyhnout se realizaci správního vyhoštění.   Stěžovatel podal proti rozsudku včasnou kasační stížnost a současně požádal krajský soud o ustanovení zástupce z řad advokátů. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že napadá rozsudek krajského soudu v plném rozsahu z důvodů, které uvede v doplnění kasační stížnosti advokát ustanovený stěžovateli.   Usnesením krajského soudu č. j. 60 Az 9/2007 – 38 ze dne 28. 2. 2008 nebyl stěžovateli ustanoven zástupce pro řízení o kasační stížnosti.   Usnesením krajského soudu č. j. 60 Az 9/2007 – 41 ze dne 8. 4. 2008 byla stěžovateli uložena povinnost označit ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení důvody kasační stížnosti v souladu s ust. § 103 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ( dále „s. ř. s.“) a doložit plnou moc pro zastupování advokátem. Dne 16. 7. 2008 byla zdejšímu soudu doručena plná moc pro zastupování stěžovatele jeho zástupcem a žádost o vystavení potvrzení, že řízení o kasační stížnosti stěžovatele nebylo doposud pravomocně skončeno.     Stěžovatel ani jeho zvolený zástupce neuvedli důvody, pro něž podali kasační stížnost, ačkoliv k tomu byl stěžovatel řádně vyzván, byla mu za tím účelem poskytnuta dostatečná lhůta a byl poučen o možných následcích neodstranění této vady kasační stížnosti.   Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji z následujících důvodů. Kasační stížnost nemá předepsané náležitosti tak, aby bylo možno na jejím základě rozhodnutí soudu prvního stupně věcně přezkoumat. Pouhý obecný nesouhlas s rozsudkem soudu prvního stupně k tomuto nestačí, neboť z něj nelze dovodit konkrétně uplatněné důvody kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom není povinen ani oprávněn sám vyhledávat možné důvody nezákonnosti rozhodnutí soudu prvního stupně.  Stěžovatel byl soudem vyzván k odstranění vad kasační stížnosti a k tomu, aby doplnil důvody kasační stížnosti. Usnesení obsahovalo řádné poučení o možnosti odmítnutí kasační stížnosti v případě neodstranění vad podle § 37 odst. 5 s. ř. s. použitého obdobně podle § 106 odst. 1 poslední věta s. ř. s. Kasační stížnost však nebyla ve stanovené lhůtě ani později doplněna a Nejvyšší správní soud tak nemá pro řízení vytyčeny meze přezkumné činnosti. Pro tento nedostatek není možné v řízení o kasační stížnosti dále pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele podle § 37 odst. 5 s. ř. s. použitého obdobně podle § 106 odst. 1 poslední věta s. ř. s. odmítl. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 16. července 2008     JUDr. Jaroslav Vlašín     předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky