U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a soudců JUDr. Jakuby Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce: AMT Hrotovice, spol. s r. o., se sídlem Milačka 603, Hrotovice, zast. JUDr. Michaelem Bartončíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Koliště 55, Brno, proti žalovanému: Celní ředitelství Brno, se sídlem Koliště 21, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2008, č. j. 31 Ca 215/2006 - 41, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     takto:     Kasační stížnosti   s e   p ř i z n á v á   odkladný účinek.     O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím ze dne 2. 10. 2006, č. j. 7921-02/06-0101-21, žalovaný zamítl odvolání žalobce proti platebnímu výměru č. 1/2006 Celního úřadu Jihlava ze dne 7. 7. 2006, č. j. 2444-03/06-2162-01, kterým byla žalobci vyměřena dle § 46 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, za použití § 4 odst. 1 písm. f), § 9 odst. 3 písm. e) § 45 odst. 1 písm. b) a § 48 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních za zdaňovací období března 2006 spotřební daň z minerálních olejů ve výši 67 262 Kč.   Proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 5. 2008, č. j. 31 Ca 215/2006 - 41, zamítl.   Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu včasnou kasační stížností opírající se o důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s. Stěžovatel zároveň návrhem doručeným krajskému soudu dne 9. 7. 2008 navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek ve smyslu § 107 s. ř. s. Tento návrh byl dne 22. 7. 2008 doplněn o podklady k prokázání, že by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nenahraditelnou újmu (§ 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s.) a mohl ohrozit jeho existenci. Konkrétně se jednalo o rozvahu ke dni 30. 6. 2008 a kopii příloh k přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2007.   Nejvyšší správní soud následně při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.   Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.   Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou naplněny.   Stěžovatel v příslušném vyjádření, které doložil výše zmíněnými doklady, uvedl, že poměrně vysoká ztráta, ve které se stěžovatel nachází (ke dni 30. 6. 2008 se jedná o 410 000 Kč), mu nedovoluje hradit jakékoliv neplánované či mimořádnější výdaje bez rizika vážnější újmy. Ohrožen by tak v případě výkonu rozhodnutí mohl být chod a fungování celé společnosti.   Žalovaný se k podané kasační stížnosti ani návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.   Nejvyšší správní soud se seznámil s podklady předloženými stěžovatelem. Z předložených materiálů vyplývá, že stěžovatel vykazoval v minulých letech daňovou ztrátu, kterou v letech 2006 a 2007 odečítal od základu daně. Po zhodnocení všech relevantních údajů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že vymáhání nikoli pouze vyměřené částky, ale celkového nedoplatku stěžovatele na spotřební dani, který je součtem shora uvedené částky a částek 334 022 Kč a 8 614 Kč, jež byly stěžovateli vyměřeny za zdaňovací období května 2005 a září 2005 a jichž se týkají další řízení o kasačních stížnostech žalovaného proti rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2008, č. j. 31 Ca 201/2006 - 45 a 31 Ca 195/2006 - 42, by skutečně mohlo vést až k ukončení činnosti stěžovatele. Pro účely přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v těchto věcech je tedy třeba brát v úvahu součet uvedených částek. Je také možné doplnit, že v předmětných věcech byl odkladný účinek žalobám přiznán již krajským soudem.   V daném případě lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, www.nssoud.cz, dle něhož „nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§ 73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit. Právě případné ukončení podnikatelské činnosti stěžovatele či jeho zánik, by nepochybně představovaly takovou nenahraditelnou újmu, která je nevratná.   Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývajících podmínek stanovených § 73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání odkladného účinku v daném případě jakkoli dotklo práv třetích osob ani že by takové rozhodnutí bylo v rozporu s veřejným zájmem. Ani sám žalovaný žádný takový konkrétní důvod neuvedl.   Vzhledem k tomu, že odkladný účinek žalobě ve vztahu k žalobou napadenému správnímu rozhodnutí přiznal v předmětné věci již krajský soud, je v souladu se závěry usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96, publikovaného pod č. 786/2006 Sb. NSS, postačující přiznat odkladný účinek kasační stížnosti pouze ve vztahu k napadenému rozsudku krajského soudu, čímž bude z hlediska odkladného účinku až do právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu obnoven stav, který zde byl před právní mocí rozhodnutí krajského soudu.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 11. prosince 2008     JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D. předsedkyně senátu