U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: M. K., zast. advokátem JUDr. Františkem Rytinou, se sídlem  v Kolíně, Mostní 73, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2008, č. j. 8 Ca 324/2005 – 57, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     takto:     Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   s e   z a m í t á .     O d ů v o d n ě n í :     Městský soud v Praze výše označeným rozsudkem zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2005, č. j.ÚSŘ/3715/05Vo ve věci odstranění stavby oplocení.   Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) dne 7. 5. 2008 kasační stížnost, v níž současně požádala, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Žádost přitom odůvodnila odkazem na uvedené kasační důvody a tím, že by ji vydané rozhodnutí značně poškodilo.   Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však na návrh stěžovatele (jímž je v této věci žalobce) přizná, jsou-li k tomu splněny zákonné předpoklady. Těmi jsou podle § 73 s. ř. s. skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu, a dále pak to, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se očekává v prvé řadě tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nenahraditelná újma, a vedle toho též upřesnění, v čem spočívá tato újma a její nenahraditelnost. Stěžovatelka však svůj návrh nikterak neodůvodnila, aniž by konkretizovala, v čem v čem spatřuje vznik nenahraditelné újmy. Jistě není nutno trvat na tom, aby se v návrhu na přiznání odkladného účinku objevoval pojem „újma“; vylíčení podstatných skutečností však musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatelka v souvislosti s napadeným rozhodnutím obává, by pro ni byl něčím závažným a nezhojitelným. Takové skutečnosti však stěžovatelka nepředestřela.       Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá za této situace než konstatovat, že v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podané stěžovatelkou proti rozsudku krajského soudu, neuvedl stěžovatel žádné konkrétní skutečnosti, z nichž splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku by bylo lze dovodit, proto Nejvyšší správní soud návrh zamítl.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 31. října 2008     JUDr. Lenka Matyášová            předsedkyně senátu