U S N E S E N Í        Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců  Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: MEDIAREX COMMUNICATIONS AND CONSULTING, s.r.o., se sídlem Prokopská 8/296, Praha 1, zastoupeného JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem Husova 7, Praha 1, proti žalovanému: Rada pro  rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/242/kov/MED, č. j. sot/9070/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/576/had/MED, č. j. sot/9074/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/577/had/MED, č. j. sot/9075/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007,  a ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/579/had/MED, č. j. sot/9076/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007,  v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze  ze dne  15. 4. 2008, č. j. 10 Ca 370/2007 – 65, , o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     t a k t o :     Kasační stížnosti   s e   odkladný účinek   n e p ř i z n á v á.     O d ů v o d n ě n í :     Kasační stížností podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „stěžovatel“)  domáhá zrušení shora označeného rozsudku tohoto soudu, kterým byla zrušena rozhodnutí stěžovatele ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/242/kov/MED, č. j. sot/9070/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/576/had/MED, č. j. sot/9074/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/577/had/MED, č. j. sot/9075/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007,  a ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/579/had/MED, č. j. sot/9076/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007,  a věc byla vrácena stěžovateli k dalšímu řízení.  Stěžovatel v podané kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku.   Žalobce  k návrhu na přiznání odkladného účinku  ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2008  uvedl, že nerozumí, z jakého  důvodu stěžovatel žádá o odkladný účinek kasační stížnosti, když náklady soudního řízení dle rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 10 Ca 370/2007 – 65, žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, uhradil. Z tohoto důvodu žalobce považuje návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti za nadbytečný.   Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku následovně:   Kasační stížnost podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.    Nejvyšší správní soud z návrhu stěžovatele ověřil, že v něm nejsou uvedeny žádné skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59 (publikováno na www.nssoud.cz): „Nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit.“   Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel návrh na odkladný účinek  ničím nedoložil. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na subjektu a situaci navrhovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení navrhovatel, nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle § 73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.   Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu § 73 s. ř. s., ve spojení s § 107 s. ř. s., žádné skutečnosti, které by splňovaly základní podmínku pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele nevyhověl.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne     10. července 2008     JUDr. Radan Malík předseda senátu