U S N E S E N Í      Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy  JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: K. K.,  zastoupené  JUDr. Václavem Hajšmanem, advokátem se sídlem Perlová 7, Plzeň,  proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se   sídlem   Nad   Štolou  3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze    dne    19. 4.  2006, č. j. OAM-455/VL-10-12-2006, o udělení mezinárodní ochrany, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně  proti rozsudku Krajského  soudu v Ostravě ze dne  30. 8. 2007, č. j. 64 Az 50/2006 –  18,     t a k t o :     I.  Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Včas podanou kasační stížností se  žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“).   Stěžovatelka  ve své kasační stížnosti požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů.  Následně byla krajským soudem vyzvána k vyplnění formuláře o osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Stěžovatelka však na výzvu, která jí byla řádně doručena, nereagovala a zpět formulář nezaslala.    Protože kasační stížnost neobsahovala zákonem stanovené náležitosti, Krajský soud v Ostravě  usnesením ze dne 28. 1. 2008, č. j. 64 Az 50/2006 – 29, stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost ve smyslu  ustanovení § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), a uvedla, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí soudu  napadá. Soud také vyzval stěžovatelku, aby ve  stejné lhůtě doložila  do spisu plnou moc udělenou advokátovi, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti. Dále byla stěžovatelka poučena, že nebudou-li uvedené nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, může být řízení o kasační stížnosti odmítnuto podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Toto usnesení krajského soudu bylo stěžovatelce doručeno dne 12. 2. 2008 (čl. 30b spisu krajského soudu).   Stěžovatelka doložila plnou moc zástupce, JUDr. Václava Hajšmana, advokáta se sídlem Perlová 7, Plzeň (č. l. 32 spisu), kterému byla přípisem ze dne 12. 3. 2008 zaslána kasační stížnost  k doplnění. Tato výzva mu byla doručena dne 13. 3. 2008. Nejvyšší správní soud zjistil ze soudního spisu, že  zástupce stěžovatelky požádal o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti, a to bez uvedení důvodů. Do dnešního dne však nebyla k výzvě soudu kasační stížnost doplněna.   Nejvyšší správní soud v rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 - 58, publikovaném pod č. 835/2006 Sb. NSS, uvedl, že „žalobce je povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnost. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami.“ Citované závěry Nejvyššího správního soudu je přitom možno plně aplikovat i na podání kasační stížnosti stěžovatelky směřující proti rozhodnutí krajského soudu. V dané věci kasační stížnost požadavky vyjádřené v uvedeném rozhodnutí nesplňuje, neboť neobsahuje konkrétní právní ani skutkové okolnosti, z nichž stěžovatelka dovozuje nezákonnost napadeného rozsudku krajského soudu.   Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.    Kasační stížnost ve stěžovatelkou předložené podobě  neumožňuje pro výše uvedené obsahové nedostatky  věcný přezkum  napadeného rozhodnutí krajského soudu. Nejvyšší správní soud  není povinen ani oprávněn sám vyhledávat možné důvody nezákonnosti rozhodnutí  krajského soudu (obdobně   srovnej usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2006, č. j. 3 Ads 2/2006 - 202, uveřejněné na www.nssoud.cz). Vady kasační stížnosti nebyly prostřednictvím zástupce ani přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě odstraněny, Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., odmítl.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne   31. července  2008   JUDr. Radan Malík předseda senátu