U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: P. C., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o „stížnosti na výsledek voleb do Senátu PČR ve volebním obvodě č. 24“, o námitce podjatosti,     t a k t o :     Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Vojtěch Šimíček, JUDr. Josef Baxa, JUDr. Milada Tomková, JUDr. Petr Průcha, JUDr. Jan Passer, JUDr. Jaroslav Vlašín a Mgr. Daniela Zemanová  n e j s o u   vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod  sp. zn. Vol 3/2008.     O d ů v o d n ě n í :     Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 30. 10. 2008 doručeno podání navrhovatele označené jako „stížnost na výsledek voleb do Senátu ve volebním obvodě č. 24, žádost o prohlášení výsledků voleb za neplatné z důvodu jejich neregulérnosti a požadavek na jejich opakování za zákonných podmínek.“   Poté, co byl navrhovatel poučen o složení senátu Nejvyššího správního soudu, který bude ve věci rozhodovat, podal námitku podjatosti všech soudců, kteří mají podle rozvrhu práce rozhodovat o podané stížnosti. Námitku podjatosti odůvodnil tím, že tento senát je „zločinecké spojení toho nejhoršího kalibru“, jelikož JUDr. Šimíček a JUDr. Průcha jsou důvodně podezřelí ze spolupráce s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, JUDr. Vlašín a JUDr. Passer ze spolupráce s „StB=BIS“, Mgr. Zemanová ze spolupráce s ruskou rozvědkou KGB, JUDr. Baxa byl (a stále je?) aktivním členem zločinecké organizace definované zákonem č. 198/1993 Sb. a JUDr. Milada Tomková, ač neagentka, je důvodně podezřelá z aktivního členství v této zločinecké organizaci.   K námitce podjatosti se písemně vyjádřili všichni členové senátu a uvedli, že jejich osočení ze spolupráce se zpravodajskými službami (GRU, KGB, „StB=BIS“), resp. z jejich členství ve zločinecké organizaci, definované zákonem č. 198/1993 Sb., se nezakládá na pravdě. Protože k této věci ani k účastníkům řízení, příp. k jejich zástupcům, nemají žádný osobní vztah, není dán žádný racionální důvod pro jejich vyloučení z rozhodování ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s.   Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.   Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v citovaném ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.   Navrhovatel v podané námitce neuvedl žádný relevantní důvod pro vyloučení soudců z projednávání a rozhodnutí věci a omezil se pouze na spekulativní konstatování, podpořené toliko blíže neupřesněným poukazem na informace „Národní psychotronické rozvědky a kontrarozvědky České republiky ověřené z dalších nezávislých zdrojů“, že všichni jmenovaní soudci spolupracovali se zpravodajskými službami, resp. jsou členy zločinecké organizace. Z takto obecně a neurčitě formulované námitky bez jakékoliv argumentace nelze usuzovat na jakýkoliv, byť i jen vzdálený, osobní vztah uvedených soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. Návrh na vyloučení uvedených soudců zdejšího soudu z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Vol 3/2008 proto není důvodný.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 13. listopadu 2008     JUDr. Eliška Cihlářová             předsedkyně senátu