Průkazným dokladem o dni podání poštovní zásilky je zejména údaj na podací stvrzence, jež je projevem vůle poštovního přepravce směřujícím k potvrzení dne, kdy bylo uskutečněno předání doručované zásilky. Jestliže z obálky, v níž byla doručena žaloba, je patrný rozpor mezi datem na kulatém poštovním razítku a cennou nálepkou, nemůže se soud spokojit s jedním z těchto údajů, ale je třeba, aby den podání zásilky ověřil, a to výzvou stěžovateli k předložení podací stvrzenky nebo dotazem na poštovního přepravce.

ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: SÜD, s. r. o., se sídlem Lechovice 48, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2006, sp. zn. 2006/699/02, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2009, čj. 7 Ca 211/2006 ‑ 26,   t a k t o :   Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2009, čj. 7 Ca 211/2006 ‑ 26,   s e   z r u š u j e   a věc   s e   v r a c í   tomuto soudu k dalšímu řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobou ze dne 20. 7. 2006 žalobce brojil u Městského soudu v Praze proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2006, sp. zn. 2006/699/02.   Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 4. 2009, čj. 7 Ca 211/2006 ‑ 26, žalobu odmítl. Konstatoval, že z obsahu správního spisu i ze žaloby plyne, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 25. 5. 2006. „Avšak žaloba byla podána k poštovní přepravě dne 26. 7. 2006, tedy po zákonné dvou měsíční lhůtě k podání žaloby dle § 72 odst. 1 zákona s. ř. s.“ Městský soud pak žalobu odmítl pro opožděnost.   Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení městského soudu kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Závěr městského soudu, podle kterého byla žaloba podána k poštovní přepravě dne 26. 7. 2006, není v souladu se skutečností. Stěžovatel zdůraznil, že podal žalobu k poštovní přepravě dne 25. 7. 2006, což poštovní úřad stvrdil otiskem razítka s tímto datem na obálce přepravované písemnosti. Další datum (26. 7. 2006) na obálce pouze dokladuje, kdy došlo k vybavení písemnosti. Rozdíly v datech na obálce písemnosti vznikly tak, že mezi přijetím zásilky k poštovní přepravě a jejím odbavením došlo ke změně data. Městský soud se uvedením data 25. 7. 2006 na obálce vůbec nezabýval. Žaloba tak byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě a její odmítnutí je nezákonné.   Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.   Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.).   Kasační stížnost je důvodná.   Městský soud v napadeném usnesení vyšel z toho, že žaloba byla podána k poštovní přepravě dne 26. 7. 2006. Z usnesení přitom nijak nevyplývá, na základě jakých skutečností k tomuto závěru dospěl. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že městský soud své usnesení zatížil nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů. Dále stěžovatel správně poukázal na skutečnost, že součástí soudního spisu je obálka, v níž byla žaloba doručena městskému soudu. Na obálce je kulaté poštovní razítko s datem 25. 7. 2006 a dále cenná nálepka s datem 26. 7. 2006. Městský soud se ani k tomuto rozporu nijak nevyjádřil. V dalším řízení proto městský soud především objasní rozpor mezi daty na obálce, v níž byla doručena žaloba. Aniž by se jednalo o úplný výčet prostředků, které má městský soud v tomto směru k dispozici, lze jej odkázat zejména na výzvu stěžovateli k předložení podací stvrzenky nebo na dotaz poštovnímu přepravci. V těchto závěrech lze odkázat i na judikaturu Ústavního soudu, zmíněnou stěžovatelem v kasační stížnosti, např. na nález ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. IV. ÚS 110/06 (http://nalus.usoud.cz). Teprve poté, kdy městský soud odstraní rozpor mezi uvedením různých dat na obálce, v níž byla doručena žaloba, může učinit závěr o její včasnosti. Svůj závěr pak řádně, s odkazem na podklady, z nichž vycházel, odůvodní. Nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní dodává, že nepodaří-li se městskému soudu objasnit rozpor mezi předmětnými daty, při rozhodování o včasnosti kasační stížnosti bude nutné vyjít ze zásady in dubio mitius.   Nejvyšší správní soud shledal usnesení městského soudu nezákonným, proto je zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). V něm městský soud rozhodne vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).   Městský soud v rámci konečného rozhodnutí ve věci rozhodne také o nákladech řízení o této kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).     Poučení: Proti tomuto rozsudku   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně 18. srpna 2009       JUDr. Michal Mazanec předseda senátu