U S N E S E N Í   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: Z. S., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, o „námitce na provedení sčítání hlasů“ ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 5. ‑ 6. června 2009,     t a k t o :     I.  Návrh   s e   o d m í t á..   II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 16. 6. 2009 vznesl navrhovatel „námitku na provedení sčítání hlasů“ ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 5. ‑ 6. června 2009.   V tomto podání navrhovatel pouze tvrdil, že po sečtení hlasů a vyhlášení výsledků voleb nebyl započten jeho hlas a že uvedená strana, aniž by ji jakkoliv konkretizoval, v Benešově nad Ploučnicí nedostala žádný hlas i přesto, že ji řádně volil. Proto navrhl „přepočtení hlasů v Benešově nad Ploučnicí a napravení vzniklé chyby při sčítání hlasů okrskovou volební komisí“.   Podle ust. § 57 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů (dále jen „volební zákon“), mj. platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může ochrany u soudu domáhat každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj. Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta (odst. 2 téhož ustanovení). Z toho vyplývá, že navrhovatel jednak musí v návrhu především -         označit kandidáta či kandidáty, vyslovení jejichž neplatnosti se domáhá, -         tvrdit konkrétní skutečnosti, z nichž vyplývá porušení volebního zákona způsobem,       který mohl ovlivnit výsledek volby kandidáta, proti jehož volbě navrhovatel brojí.   Protože podání navrhovatele tyto skutečnosti neobsahovalo a nebylo proto ve smyslu shora citovaného způsobilé věcného projednání, byl tento usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2009, č. j. Vol 2/2009-8, vyzván, aby odstranil vady podání doručeného zdejšímu soudu dne 16. 6. 2009, a to označením kandidáta, proti němuž návrh na neplatnost volby směřuje, a uvedením konkrétních skutečností, z nichž vyplývá porušení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby kandidáta, proti jehož volbě navrhovatel brojí. Předmětné usnesení obsahovalo rovněž poučení, že nebudou-li tyto vady podání odstraněny do tří dnů od doručení tohoto usnesení, nebude možno v řízení pokračovat a návrh bude odmítnut, přičemž poslední den lhůty musí být odstranění vad doručeno soudu.   Ze soudního spisu vedeného v této věci vyplývá, že shora označené usnesení Nejvyššího správního soudu bylo navrhovateli doručeno dne 18. 6. 2009. Na obsah předmětného usnesení nebylo do dnešního dne nijak reagováno a návrh nebyl doplněn.   Podle ust. § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.   Za výše popsané situace, kdy navrhovatel na výzvu zdejšího soudu nedostatek návrhu doručeného tomuto soudu dne 16. 6. 2009 neodstranil a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, Nejvyšší správní soud návrh podle ust. 37 odst. 5 s. ř. s. usnesením odmítl, když navrhovatel byl ve shora citovaném usnesení Nejvyššího správního soudu o následcích neodstranění vad podání výslovně poučen.   O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne  24. června 2009   JUDr. Vojtěch Šimíček předseda senátu