U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: D. N. T., zast. Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem v Praze 4, Kloknerova 2212/10, proti žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 11. 2008, č. j. CPR-14587/ČJ-2008-9CPR-C241, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2010, č. j. 11 Ca 12/2009 - 52,     t a k t o :     Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti  s e   n e v y h o v u j e .     O d ů v o d n ě n í :     Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Plzeň, Inspektorát cizinecké policie Karlovy Vary ze dne 11. 8. 2008, č. j. CPPL-6638/ČJ-2008-63 PK, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Správní orgán prvního stupně zrušil platnost víza k pobytu nad 90 dnů na území ČR, neboť jiný stát EU rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území.   V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby zdejší soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Jako jediný důvod svého návrhu uvedl to, že jinak by musel opustit území ČR.   Žalovaný se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.   Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.   Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele nedospěl k závěru, že by výkon rozhodnutí napadeného kasační stížností znamenal pro žalobce nenahraditelnou újmu. Sama skutečnost opuštění území České republiky bez dalšího takovou nenahraditelnou újmu nezpůsobuje. Blíže přitom svůj návrh stěžovatel nerozvedl.   Lze sice uvažovat o tom, že v souvislosti s nuceným vycestováním z území ČR by stěžovateli nenahraditelná újma vzniknout mohla (ač ji stěžovatel nekonkretizuje). Taková související nenahraditelná újma by však cizinci mohla vzniknout teprve na základě správního vyhoštění, pokud by cizinec území neopustil dobrovolně na základě výjezdního příkazu. O správním vyhoštění je rozhodováno v samostatném správním řízení a cizinec má zásadně možnost podat proti případnému správnímu vyhoštění žalobu, která má odkladný účinek - § 172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.   Z uvedeného je zřejmé, že existují právní instituty, jimiž se stěžovatel může domáhat posouzení své situace a odkladného účinku v jiném následném řízení, a proto nelze dovozovat, že mu v důsledku rozsudku nyní napadeného kasační stížností hrozí nenahraditelná újma.   Dlužno podotknout, že stěžovateli nebyl přiznán odkladný účinek ani v řízení o žalobě. Návrh na jeho přiznání byl zamítnut Městským soudem v Praze usnesením ze dne 1. 6. 2009, č. j. 11 Ca 12/2009 - 26.   Obecně je pak potřeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy.   Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není v rozporu s veřejným zájmem.   Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 26. listopadu 2010     JUDr. Miluše Došková       předsedkyně senátu