USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně: B. N., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2009 č. x, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2010, č. j. 33 Cad 158/2009 – 39,     t a k t o :     Kasační stížnosti   s e   p ř i z n á v á   odkladný účinek.     O d ů v o d n ě n í :     Včas podanou kasační stížností napadla žalovaná v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž bylo zrušeno její rozhodnutí ze dne 11. 9. 2009 o přiznání dílčího starobního důchodu žalobkyni. Důvodem podání kasační stížnosti bylo jednak nesprávné posouzení právní otázky soudem [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a jednak nejasně formulovaný právní názor, jímž by se měla žalovaná řídit v dalším řízení, což obsahově odpovídá tvrzené nepřezkoumatelnosti rozsudku, tedy důvodu podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.   Žalovaná zároveň požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, neboť pokud by realizovala napadený rozsudek a posléze by v řízení o kasační stížnosti byla úspěšná, byla by zde dvě opačná rozhodnutí o téže věci. Jde o nežádoucí výsledek, který je existujícími procesními instituty neřešitelný. V takovém případě by rozhodnutí o původní žalobě ztratilo smysl, což by vedlo k naplnění pojmu nenahraditelné újmy, jejíž vznik je jednou z podmínek pro přiznání odkladného účinku.   Po posouzení věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti jsou dány. Jednak je třeba dát za pravdu žalované v její argumentaci o potenciálním nebezpečí souběžné existence dvou pravomocných a vykonatelných správních rozhodnutí opačného obsahu ve stejné věci, což by mohlo významně narušit princip právní jistoty a předvídatelnosti práva a tím způsobit nenahraditelnou újmu, jednak nelze přehlédnout, že jednou z kasačních námitek je i nejasnost vysloveného právního názoru, kterým se má žalovaná řídit, tedy nesrozumitelnost soudního rozhodnutí, která by mohla vést v praxi k vydání rozhodnutí, které soud svým rozsudkem nezamýšlel. I z tohoto důvodu je v zájmu principu právní jistoty a předvídatelnosti práva žádoucí odkladný účinek kasační stížnosti přiznat než vyžadovat splnění nejasného zadání.   Vzhledem k tomu, že přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob, ani není v rozporu s veřejným zájmem, rozhodl Nejvyšší správní soud, jak ve výroku uvedeno.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 22. září 2010                                                                                                                   JUDr. Jaroslav Vlašín                                                                                                                  předseda senátu