U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a  JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. E. S. zastoupeného JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Lidická 710/57, Brno, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Východočeského kraje (nyní Pardubického kraje), Územní odbor vnější služby Pardubice, dopravní inspektorát - SDN, se sídlem Rožkova 2757, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2009, č. j. UG2008 2051052-2051053, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 24. 2. 2010, č. j. 52 Ca 55/2009 – 29,     t a k t o :     I. Řízení o kasační stížnosti  s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :     Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“)  domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba ze dne 19. 11. 2009 proti rozhodnutí o uložení blokové pokuty ze dne 4. 8. 2009, číslo bloku UG2008 2051052-2051053.   Podáním ze dne  21. 7. 2010, které bylo doručeno  Nejvyššímu správnímu soudu dne 30. 7. 2010,  vzal stěžovatel svoji kasační stížnost proti výše uvedenému usnesení krajského  soudu  v celém rozsahu zpět a současně požádal o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost.   Podle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.   Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil dle shora citovaného ustanovení s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s. Tento postup je výrazem dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno.   Pokud jde o žádost stěžovatele o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost, Nejvyšší správní soud odkazuje na ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, dle kterého ve věcech poplatků za řízení o kasační stížnosti rozhoduje krajský soud.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Dle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nato bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že v dané  věci  zákonem stanovené podmínky v druhé větě nebyly naplněny, postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první citovaného ustanovení, za použití § 120 s. ř. s., a náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.       P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne  4. srpna 2010   JUDr. Radan Malík předseda senátu