USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované č. j. 443/10 ze dne 18. 2. 2010, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 5 A 88/2010 - 64 ze dne 20. 1. 2011,     takto:     I. Kasační stížnost  se odmítá.   II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     Odůvodnění:     Žalovaný se svým podáním domáhá změny napadeného usnesení Městského soudu v Praze č. j. 5 A 88/2010 - 64 ze dne 20. 1. 2011, jímž mu byl vyměřen soudní poplatek.   V soudním řízení vedeném Městským soudem v Praze (dále jen „městský soud“) pod sp. zn. 5 A 88/2010, v němž se žalovaný domáhal zrušení rozhodnutí žalované č. j. 443/10, městský soud již jednou vydal rozhodnutí, jímž zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, protože jeho návrh zjevně nemůže být úspěšný. Žalobce totiž napadl žalobou rozhodnutí, jímž mu žalovaná k jeho žádosti určila konkrétního advokáta k zastupování v konkrétním odvolacím řízení a námitky proti napadenému rozhodnutí byly v podstatě pouze nesouhlasem s podmínkami, které pro poskytování právních služeb určeným advokátem stanoví zákon.   Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti žalobce vydal rozsudek, jímž potvrdil rozhodnutí městského soudu s odkazem na druhou větu třetího odstavce § 36 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), která stanoví, že soud odmítne žádost o osvobození od soudních poplatků, pokud dospěje k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný. Žalobce ve své žalobě vůbec nebrojí proti výroku napadeného rozhodnutí, kterým bylo stěžovateli v plném rozsahu vyhověno, ale pouze proti upřesňujícímu vysvětlení a zákonným citacím o jednotlivých aspektech zastupování ustanoveným advokátem. Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost žalobce svým rozsudkem č. j. 6 Ads 107/2010 - 47 ze dne 18. 11. 2010 zamítl.    Na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o zamítnutí kasační stížnosti proti usnesení o odmítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků městský soud správně vyzval  napadeným usnesením žalobce k úhradě soudních poplatků.   Žalobce pak toto usnesení napadl svým přípisem ze dne 29. 1. 2011, kterým požadoval opravu napadeného usnesení, neboť nebyl poučen o možnosti požádat o osvobození, posečkání či splátku poplatku a své podání označil jako odvolání. Toto podání interpretoval městský soud jako kasační stížnost a postoupil ji k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.   Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že žalobce (dále jen „stěžovatel“) vyjadřuje svým podáním nesouhlas s postupem soudu a opětovně hodlá požadovat osvobození od soudních poplatků a  podle obsahu  toto podání posoudil jako kasační stížnost.   Nejvyšší správní soud konstatuje, že tato kasační stížnost byla podána včas a že stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§ 102 s. ř. s.).   Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána ve věci, o níž již jednou rozhodl svým rozsudkem č. j. 6 Ads 107/2010 - 47 ze dne 18. 11. 2010. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže o této věci již rozhodl. Podle § 120 s. ř. s. se toto ustanovení použije i na řízení o kasační stížnosti.   Nejvyšší správní soud tedy dospěl z důvodů výše uvedených k závěru, že mu nezbývá než kasační stížnost stěžovatele podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnout.   O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     Poučení:  Proti tomuto usnesení  nejsou  opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 14. dubna 2011     JUDr. Milada Tomková                         předsedkyně  senátu