USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Davidla Hipšra a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: A. J., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2010, č. j. OAM-2399/CU-02-ZA04-R3-2001, ve věci neudělení mezinárodní ochrany, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2010, č. j. 4 Az 2/2010 ‑ 37,     t a k t o :     I.  Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2010, č. j. OAM-2399/CU-02-ZA04-R3-2001, o neudělení mezinárodní ochrany podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném pro projednávanou věc.   V podání označeném jako „Žádost“ a doručeném Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze dne 15. 8. 2011 stěžovatel výslovně uvádí, že žádá o ukončení kasační stížnosti. Toto podání je ze dne 9. 8. 2001 a je stěžovatelem vlastnoručně podepsáno.   Podle ustanovení § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.   Vzhledem ke skutečnosti, že stěžovatel uvedeným podáním projevil svou vůli ukončit řízení o kasační stížnosti, a dále vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí kasační stížnosti došlo až poté, co byla věc předložena k rozhodnutí zdejšímu soudu, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) a § 108 odst. 2 s. ř. s., za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení zastavil.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. srpna 2011     JUDr. Radan Malík předseda senátu