ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna, v právní věci žalobkyně: REPMAX, s. r. o., se sídlem Sazovická 458, Praha 5, zastoupena JUDr. Filipem Sojákem, advokátem se sídlem Opletalova 39, Praha 1, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 20. 2. 2009, čj. 1921/09‑1300-100924, čj. 2443/09-1300-100924, čj. 2444/09-1300-100924, čj. 2445/09-1300-100924, čj. 2446/09-1300-100924, čj. 2448/09-1300-100924, čj. 2449/09-1300-100924 a čj. 2450/09-1300-100924, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2010, čj. 7 Ca 282/2009 – 64,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e  z a m í t á .   II. Žalobkyně   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   III. Žalovanému   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Žalobkyně podala odvolání proti dodatečným platebním výměrům Finančního úřadu v Praze - Modřanech ze dne 19. 3. 2008, kterými byla žalobkyni doměřena DPH v celkové výši 10 538 326 Kč. Žalovaný v záhlaví označenými rozhodnutími odvolání zamítl. Žalobkyně podala dne 12. 6. 2009 proti rozhodnutím žalovaného o odvoláních správní žalobu k městskému soudu. Ten jí odmítl podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro její opožděnost.   [2]               Včas podanou kasační stížností se žalobkyně („stěžovatelka“) domáhá zrušení napadeného usnesení městského soudu. Usnesení považuje za nezákonné. Stěžovatelka především detailně polemizuje s právními a skutkovými závěry obou správních orgánů, namítá procesní chyby v daňovém řízení. Městskému soudu pak stěžovatelka vytýká nesprávné posouzení lhůty k podání správní žaloby. Městský soud se vůbec nezabýval podstatou žaloby a nezkoumal ani důvod opožděného podání. Tímto důvodem byla údajná intenzivní jednání o mimosoudním vyřešení dané věci v době po vydání rozhodnutí žalovaného, kdy nebylo zcela zřejmé, zda bude nutno správní žalobu podávat. Uvedený důvod je dle stěžovatelky hodný zvláštního zřetele. Z tohoto důvodu navrhla, aby zdejší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.   [3]               Žalovaný se ke kasační stížnosti ani na výzvu soudu nevyjádřil.   [4]               Kasační stížnost není důvodná.   [5]               Nejvyšší správní soud předesílá, že usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby lze napadnout jen z důvodu nezákonnosti tohoto rozhodnutí [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí žaloby (viz např. rozsudek ze dne 21. 4. 2005, čj. 3 Azs 33/2004 - 98, publ. pod č. 625/2005 Sb. NSS, všechna zde cit. rozhodnutí jsou přístupná na www.nssoud.cz).   [6]               Jedinou kasační námitkou, kterou lze podřadit pod § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., je tvrzení stěžovatelky, že městský soud nezákonně odmítl žalobu, neboť nesprávně posoudil lhůtu k jejímu podání. Pouze tato námitka je přípustná a jen v tomto rozsahu je kasační stížnost projednatelná. Ostatní námitky uplatněné v kasační stížnosti nesměřují proti napadenému usnesení, ale týkají se věcného posouzení žaloby. Tyto námitky se tak zcela míjí s rozhodovacími důvody městského soudu. Ten se meritem věci vůbec nezabýval, a proto k nim nemohl Nejvyšší správní soud v tomto řízení přihlédnout.   [7]               Stěžovatelka v kasační stížnosti namítla, že městský soud se vůbec nezabýval důvody opožděného podání; přitom podání žaloby po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty sama nijak nepopírá. Pouze dodala, že jí k tomu vedly důvody hodné zvláštního zřetele spočívající ve skutečnosti, že bylo vedeno jednání o mimosoudním řešení uvedené věci.   [8]               K uplatněné kasační námitce zdejší soud uvádí následující. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zákon lhůtu jinou. Dále § 40 odst. 1 s. ř. s. stanoví, že lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odstavec 2 cit. ustanovení pak určuje konec lhůty stanovené soudním řádem správním, a to tak, že lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty.   [9]               Z obsahu správního spisu (doručenka na č. l. 1) plyne, že rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání bylo stěžovatelce doručeno dne 20. 3. 2009. V souladu s výše uvedenými pravidly tak lhůta k podání žaloby počala běžet následující den, tj. 21. 3. 2009, a skončila uplynutím dne 20. 5. 2009. Pokud tedy byla žaloba podána až dne 12. 6. 2009 (což stěžovatelka sama v kasační stížnosti uvedla), byla podána opožděně.   [10]            Zmeškání této lhůty k podání žaloby nelze prominout (§ 72 odst. 4 s. ř. s). Z tohoto důvodu nelze ani akceptovat argument stěžovatelky o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele. Toto tvrzení je pro danou věc zcela irelevantní. Soudní řád správní totiž neumožňuje zmeškání této lhůty prominout ani v ojedinělých, zcela výjimečných případech. Je pouze a jen na žalobkyni, aby svá práva hájila zákonem předepsaným způsobem; pokud tak neučiní, musí počítat s negativními důsledky svého jednání.   [11]            Zdejší soud proto konstatuje, že jediná kasační námitka stěžovatelky je nedůvodná.   [12]            Ze všech shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je nedůvodná, a proto jí dle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.   [13]            O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka, která neměla v tomto řízení úspěch, nemá na jejich náhradu právo. Žalovanému nevznikly v řízení o kasační stížnosti žádné náklady, a proto mu Nejvyšší správní soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 18. dubna 2012     JUDr. Josef Baxa předseda senátu