3 As 74/2013 - 21     U S N E S E N Í           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Vyklického, v právní věci žalobce: L. J, zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 21, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Praha 3, Olšanská 2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2013, č.j. CPR-13215/ČJ-2012-930310-V237, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2013, č. j. 1A 19/2013 – 41, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     t a k t o :     Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti   s e   z a m í t á .     O d ů v o d n ě n í :     Žalovaný správní orgán (dále též „stěžovatel“) napadl kasační stížností v záhlaví uvedený rozsudek Městského soudu v Praze, jímž soud zrušil rozhodnutí stěžovatele ze dne 23. 1. 2013, č.j. CPR-13215/ČJ-2012-930310-V237,  věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (výrok I.) a uložil mu povinnost nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobce (výrok II.).   V kasační stížnosti stěžovatel tvrdí, že napadený rozsudek je nezákonný i nepřezkoumatelný současně. Nezákonnost rozsudku správního soudu spatřuje v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, nepřezkoumatelnost pak ve vadách odůvodnění, v nesrozumitelnosti a v nedostatku důvodů rozhodnutí. Existuje tak důvod kasační stížnosti uvedený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).   Stěžovatel s blanketní kasační stížností (k doplnění jejích náležitostí ve lhůtě jednoho měsíce vyzval stěžovatele Nejvyšší správní soud v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. usnesením ze dne 13. 6. 2013, č. j. 3 As 74/2013 - 13) spojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s. z podaného návrhu však nevyplývá, na základě jakých důvodů stěžovatel navrhuje přiznání odkladného účinku.   Žalobce se k návrhu stěžovatele nevyjádřil.   Podle §107 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce a po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   Citované ustanovení předepisuje pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti současné splnění několika podmínek, přičemž jádrem úvah soudu, jež vyústí v přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, anebo naopak v jeho nepřiznání, bude zásadně zkoumání, zda by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a zároveň zda to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   K tomu, aby Nejvyšší správní soud splnění podmínek dopadu následků přezkoumávaného rozsudku krajského soudu, potažmo správního rozhodnutí do hmotněprávní sféry stěžovatele vůbec mohl posoudit, je nezbytné, aby stěžovatel unesl břemeno povinnosti tvrdit a prokázat vznik újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.   Z blanketního návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti však žádné takové tvrzení či důkazy svědčící návrhu stěžovatele nevyplynuly; Nejvyšší správní soud nemůže úvahy o účincích napadeného rozhodnutí sám vyhledávat, povinnost vyzvat stěžovatele k doplnění podle §106 odst. 3 s. ř. s. se vztahuje toliko k náležitostem samotné kasační stížnosti a odhlédnout nelze ani od maximální lhůty 30 dní, kterou soudu k rozhodnutí o návrhu vymezuje § 73 odst. 4 s. ř. s.   Pokud tedy stěžovatelův návrh již v době podání neobsahuje argumentaci ke vzniku jakékoli závažné újmy (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), musí tento soud vycházet z předpokladu, že mu případným výkonem rozhodnutí nevznikne. Proto není přiznání odkladného účinku kasační stížnosti na místě.   Podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak v daném případě naplněny nejsou, a proto Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti nevyhověl.       P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 17. července 2013     JUDr. Jaroslav Vlašín            předseda senátu