6 Ads 52/2013 - 7           USNESENÍ         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: L. N., zastoupené JUDr. Věrou Dubcovou, advokátkou, se sídlem Nerudova 37/32, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Horní náměstí 103/2, 746 01 Opava, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí  žalovaného č. j. 4834/1.30/12/14.3 ze dne 20. 2. 2013, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. května 2013, č. j.  31 Ad 15/2013 - 28, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a výzvě k zaplacení soudního poplatku,     takto:     I. Kasační stížnost žalobkyně  se odmítá.   II. Žádný z účastníků  nemá  právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění:     Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové (dále též „krajský soud“) ze dne 31. května 2013 č. j. 31 Ad 15/2013-28 nebylo výrokem I žalobkyni (dále jen „stěžovatelka“) přiznáno osvobození od soudního poplatku, o něž předtím požádala, a výrokem II byla stěžovatelka vyzvána, aby zaplatila soudní poplatek ve výši 3 000 Kč do jednoho týdne od doručení usnesení. Stěžovatelka byla v závěru usnesení poučena o možnosti podat proti němu kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.   Proti usnesení krajského soudu ze dne 31. května 2013 č. j. 31 Ad 15/2013-28 (dále jen „napadené usnesení“) podala stěžovatelka prostřednictvím krajského soudu osobně 19. června 2013 kasační stížnost.   Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda kasační stížnost byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v takovém případě může být soudem meritorně projednána.   Podle § 106 odst. 2 věty první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.   Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.   Podle § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je však zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.   Podle doručenky založené v soudním spise krajského soudu i podle tvrzení stěžovatelky bylo napadené usnesení stěžovatelce prostřednictvím její právní zástupkyně doručeno elektronicky do datové schránky v úterý 4. června 2013. Lhůta k podání kasační stížnosti v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními uplynula o dva týdny později, tj. v úterý 18. června 2013 (§ 40 odst. 1 věta první a odst. 2 s. ř. s.; srov. též usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 13/2003-58 ze dne 25. září 2003, publikované pod č. 57/2004 Sb. NSS).   Kasační stížnost byla krajskému soudu doručena osobně až o den později, ve středu 19. června 2013.   Ze shora uvedeného je zřejmé, že kasační stížnost byla podána opožděně. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost, nemaje jiné možnosti, podle § 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s. odmítl.   Dle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.     Poučení: Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 12. září 2013                    JUDr. Bohuslav Hnízdil                                          předseda senátu