7 Afs 14/2013 - 16       U S N E S E N Í           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z  předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: M. N., zastoupený JUDr. Ing. Vladimírem Nedvědem, advokátem se sídlem Kostelní náměstí 233/1, Litoměřice, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 3, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2013, č. j. 15 Af 293/2012 – 34,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   III.  Žalobci   s e   v r a c í   zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce JUDr. Ing Vladimíra Nedvěda, advokáta.     O d ů v o d n ě n í :     Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 21. 2. 2013 doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“), proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2013, č. j. 15 Af 293/2012 – 34, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2012, č. j. 4690/12-1100-500331, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Litoměřicích ze dne 31. 8. 2008, č. j. 9729/08/196911/6537, č. 1080000018, na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2004 ve výši 476.652 Kč.   Protože kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle ust. § 106 odst. 1 s. ř. s., vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 1. 3. 2013, č. j. 7 Afs 14/2013 - 12, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho doručení kasační stížnost doplnil tak, že uvede, z jakého důvodu byla kasační stížnost podána a tento důvod blíže skutkově a právně konkretizuje. Dále byl stěžovatel citovaným usnesením vyzván, aby ve stejné lhůtě uvedl, čeho se kasační stížností domáhá. Současně byl poučen, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 5. 3. 2013.   Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.   Podle ust. § 37 odst. 3 věta první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno.   Podle ust. § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ust. § 37 s. ř. s. platí obdobně.   Podle ust. § 106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.   Stěžovatel v kasační stížnosti pouze uvedl, že rozsudek krajského soudu napadá v celém rozsahu, neuvedl však žádný z důvodů uvedených v ust. § 103 s. ř. s. Proto byl vyzván Nejvyšším správním soudem k odstranění vad kasační stížnosti, byla mu k tomu stanovena lhůta v souladu s ust. § 106 odst. 3 věta prvá s. ř. s. a byl poučen o následcích nevyhovění této výzvě. Na výzvu však stěžovatel ve stanovené lhůtě nereagoval.   Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. § 37 odst. 5 ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. odmítl.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s ust. § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.   Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla odmítnuta před prvním jednáním, Nejvyšší správní soud podle ust. § 10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodl, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek v plné výši.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 11. dubna 2013     JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu