7 Afs 43/2013 - 20         U S N E S E N Í         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z  předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: HYDRA, a. s. se sídlem Na Zámecké 1518, Praha 4 – Nusle, zastoupený JUDr. Pavlem Alfery Hrdinou, advokátem se sídlem Václavské nám. 40, Praha 1, proti žalovanému: Generální finanční ředitelství, se sídlem Lazarská 15/7, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti stěžovatele: Ministerstvo financí se sídlem Letenská 15, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2013, č. j. 9 Ca 326/2009 – 256,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II.  Žádný z účastníků   n e m á    právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 29. 4. 2013 doručena kasační stížnost Ministerstva proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2013, č. j. 9 Ca 326/2009 – 256, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 18. 9. 2009, č. j. 39/24588/2009-391, a rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 2. 12. 2008, č. j. 9888/08‑1200‑602199, a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.   Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být meritorně projednána.   Zákonem č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, došlo v projednávané věci k 1. 1. 2011 k přechodu působnosti z Ministerstva financí na Generální finanční ředitelství. S ohledem na tuto skutečnost je podle ust. § 69 s. ř. s. žalovaným správním orgánem Generální finanční ředitelství. Ministerstvo financí tak v důsledku změny právní úpravy v  řízení před městským soudem již není pasivně legitimován ve smyslu ust. § 33 s. ř. s., a tudíž není ani oprávněno podat kasační stížnost.   Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ust. § 46 odst. 1 písm. c) ve spojení s  § 120 s. ř. s. odmítl, protože byla podána osobou zjevně neoprávněnou.   Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s  § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 29. srpna 2013   JUDr. Eliška Cihlářová    předsedkyně senátu