USNESENÍ       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: P. Š., zastoupeného JUDr. Peterem Andrisem, advokátem se sídlem Strojnická 11, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 2. 2012, čj. 218/2012-160-SPR/3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2012, čj. 2 A 20/2012 – 53,     t a k t o :     I.  Řízení o kasační stížnosti   s e    z a s t a v u j e .   II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     1.                Rozhodnutím ze dne 21. 4. 2011, čj. MHMP 336827/2011/Čar, Magistrát hlavního města Prahy uznal žalobce vinným z přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. d) a l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném do 31. 7. 2011.  Žalobce se měl dopustit přestupků tím, že se dne 12. 3. 2011 kolem 03:05 hodin odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda nebyl ovlivněn alkoholem, a na výzvu policisty nepředložil řidičský průkaz. Žalobci byla uložena pokuta ve výši 38 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 18 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.   2.                Žalovaný zamítl odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 29. 2. 2012, čj. 218/2012‑160‑SPR/3.   3.                Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 31. 10. 2012, čj. 2 A 20/2012 – 53, zamítl.   4.                Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností.   5.                Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení o kasační stížnosti a shledal, že nebyly splněny.   6.                Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona soud vyzve poplatníka k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě, kterou mu určí, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.   7.                Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek za podanou kasační stížnost spolu s kasační stížností, ani později ve lhůtě, kterou mu soud stanovil usnesením ze dne 10. 1. 2013, čj. 8 As 134/2012 – 23. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 16. 1. 2013, soudem určená lhůta 2 týdnů pro zaplacení soudního poplatku marně uplynula dne 30. 1. 2013. Stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ani později, ke dni rozhodování soudu.   8.                Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že podmínky řízení o kasační stížnosti nebyly splněny, proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s. zastavil.   9.                Podle § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně 28. února 2013      JUDr. Jan Passer  předseda senátu