9 Aps 8/2013 - 22             USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. Č., proti neoznačenému žalovanému, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 8. 2013, č. j. 10 Na 74/2013 ‑ 2,   t a k t o :   I. Žádost žalobce o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci udělené advokátovi pro řízení o kasační stížnosti nebo prokázání, že stěžovatel má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie o nejméně 3 měsíce,  s e   z a m í t á.   II. Řízení  o kasační stížnosti  žalobce  s e   z a s t a v u j e.   III. Žádný z účastníků  n e m á  p r á v o  na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako opožděná podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s ustanovením § 84 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odmítnuta jeho žaloba na ochranu před nezákonným zásahem. Ten byl stěžovatelem spatřován v postupu hlídky Policie ČR po jejím přivolání zdravotníky během poskytování péče stěžovateli dne 8. 6. 2012.   Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení, mezi které patří i povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč podle položky 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).   Stěžovatel uvedený soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil, ačkoli podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost a jeho poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti; tímto okamžikem je též poplatek splatný [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].   Nejvyšší správní soud proto stěžovatele usnesením ze dne 26. 9. 2013, č. j. 9 Aps 8/2013 ‑ 7, vyzval, aby ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost a aby  v téže lhůtě předložil plnou moc udělenou advokátovi v řízení o kasační stížnosti nebo aby prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání. Stěžovatel byl rovněž řádně poučen o následcích nesplnění uvedených výzev.   Stěžovatel na toto usnesení reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků a žádostí o ustanovení zástupce se schopností komunikovat písemně, které doložil vlastním prohlášením o osobních a majetkových poměrech.   Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 23. 10. 2013, č. j. 9 Aps 8/2013 – 15, žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Výroky III. a IV. uvedeného usnesení, které bylo stěžovateli doručeno ve čtvrtek 31. 10. 2013, jej opakovaně vyzval ve lhůtě 1 týdne k uhrazení soudního poplatku a doložení podmínek povinného zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. a poučil jej o následcích nesplnění výzev.   Dne 8. 11. 2013 zaslal stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu přípis, ve kterém požádal o prodloužení soudcovské lhůty v uvedeném usnesení o nejméně 3 měsíce. Uvedl, že bude nucen obrátit se s žádostí o finanční výpomoc na příslušné orgány České republiky, k jejímuž vyřízení je jistě zapotřebí lhůta delší, než 7 dní.   Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o prodloužení lhůty nevyhověl. Předně je totiž třeba zdůraznit, že poplatek za kasační stížnost je splatný již s podáním kasační stížnosti, tj. v projednávané věci již ode dne 16. 9. 2013. Stejně tak se povinné zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. vztahuje na celé řízení o kasační stížnosti. Zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel si je uvedených podmínek řízení vědom, měl tak od zahájení řízení o kasační stížnosti dostatečný časový prostor, aby svoji činnost uzpůsobil tak, aby byl schopen tyto podmínky naplnit. Jednotýdenní lhůta stanovená v obou shora uvedených usneseních je přitom lhůtou standardní, dle Nejvyššího správního soudu zcela dostačující. Vzhledem k tomu, že stěžovatel neuvedl žádné  další skutečnosti, které by svědčily o nezbytnosti prodloužení lhůty o nejméně další 3 měsíce, Nejvyšší správní soud tuto žádost stěžovatele zamítl.   Podle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta stanovená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená výše uvedeným usnesením tak uplynula ve čtvrtek dne 30. 10. 2013. Stěžovatel  přesto do dnešního dne poplatek neuhradil.   Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci – i přes výše uvedenou výzvu – zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.    O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo zastaveno.   P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení  n e j s o u  opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 21. listopadu 2013   Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu