Nao 94/2013 - 97         U S N E S E N Í         Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Ing. J. L., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 141/2012, o námitce podjatosti,   t a k t o :     Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ing. Viera Horčicová, Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner   n e j s o u   v y l o u č e n i   z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 141/2012.     O d ů v o d n ě n í :     Žalobce v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu uplatnil v podání ze dne 9. 12. 2013 námitku podjatosti mimo jiné vůči soudcům 10. senátu Městského soudu v Praze. Svoji námitku odůvodnil tím, že „došlo opakovaně vědomě a úmyslně k porušování zákona (s plným vědomím, že proti libovůli v dané oblasti nejsou přípustné jakékoli opravné prostředky) – překvapivé a svévolné rozhodnutí ve věci nákladů s odepřením práva se ke zvažovaným skutečnostem (či bezdůvodně připojeným jiným spisům) dopředu jakkoli vyjádřit, podávám proti těmto senátům námitku podjatosti a to ve všech řízeních vedených ve vztahu k danému žadateli, neboť uvedené senáty nemohou být zárukou nestranného a spravedlivého posouzení věcí a nepožívají důvěry, důstojnosti a odpovědnosti, která je na ně s ohledem na jejich postavení kladena.“   Městský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle ust. § 8 odst. 5 s. ř. s. Soudci 10. senátu Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ing. Viera Horčicová, Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner uvedli, že se necítí být podjatými, že k projednávané věci ani k žalobci nemají žádný vztah a že jim nejsou ani známy žádné okolnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jejich nepodjatosti.   Podle ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.   Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen  ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce se musí opírat o konkrétní objektivní zjištění o jeho poměru k věci, účastníkům či jejich zástupcům, a nikoli pouze o obecné a ničím nepodložené spekulace nebo domněnky účastníků (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. III. ÚS 1944/08).   V daném případě je podle žalobce důvodem podjatosti soudců jejich rozhodovací činnost s tím, že došlo opakovaně vědomě a úmyslně k porušování zákona. Podle  ust. § 8 odst. 1 s. ř. s. nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobcem tvrzené skutečnosti, z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by mohly existovat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádnými dalšími skutečnostmi, které by nasvědčovaly podjatosti soudců uplatněná námitka podjatosti odůvodněna není. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.   P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 19. prosince 2013     JUDr. Eliška Cihlářová            předsedkyně senátu