10 As 83/2014 – 21           USNESENÍ     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Ing. P. M., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2013, č. j. S‑MHMP 1477984/2013, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2014, č. j. 10 A 28/2014 – 6,   takto:   I.                 Kasační stížnost   se odmítá.   II.              Žádný z účastníků   nemá   právo  na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   Odůvodnění:   [1]               Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 28. 11. 2013, č. j. S-MHMP 1477984/2013. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatele proti usnesení Úřadu městské části Praha 10 ze dne 23. 9. 2013, kterým bylo rozhodnuto, že vedoucí občanskoprávního odboru není vyloučena z projednávání a rozhodování ve věci řízení o přestupku proti veřejnému pořádku, z jehož spáchání byl stěžovatel obviněn.   [2]               Stěžovatel spolu s podanou kasační stížností požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud žádosti stěžovatele usnesením ze dne 22. 5. 2014 zamítl a současně jej vyzval k zaplacení soudního poplatku a předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Ke splnění uložené povinnosti byla stěžovateli stanovena lhůta dvou týdnů od doručení předmětného usnesení; stěžovatel byl rovněž poučen o následcích nevyhovění této výzvě. Uvedené usnesení nabylo právní moci dnem 16. 6. 2014, lhůta stanovená soudem ke splnění uložené povinnosti tak marně uplynula dne 30. 6. 2014.   [3]               Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie § 5 odst. 1 písm. b) zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění).   [4]               Stěžovatel ve stanovené lhůtě ani poté splnění této podmínky nedoložil a na výzvu soudu nijak nereagoval, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., odmítl.   [5]               Stěžovatel zároveň ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti. Tím by tedy byl zároveň dán i důvod k zastavení řízení o kasační stížnosti podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. Pokud by tedy Nejvyšší správní soud nerozhodl o odmítnutí kasační stížnosti pro nedostatek povinného zastoupení advokátem, musel by rozhodnout o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku.   [6]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.   Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 3. července 2014   Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu