2 As 191/2014 - 16           U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. P., proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2014, č. j. 66/2014-160-SPR/12, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2014, č. j. 10 A 155/2014 - 14,     t a k t o :     I. Řízení o kasační stížnosti   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Dne 13. 10. 2014 podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Spolu s podáním kasační stížnosti soudní poplatek nezaplatil, požádal však o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 5 11. 2014, č. j. 2 As 191/2014 - 8, návrhům stěžovatele nevyhověl, neboť dospěl k závěru, že jeho kasační stížnost představuje zjevně neúspěšný návrh a předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tak nebyly splněny. Nejvyšší správní soud tímto usnesením současně stěžovatele vyzval k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci udělené advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, a to do jednoho týdne ode dne doručení citovaného usnesení. Zároveň jej poučil o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví.   [2]               Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.   [3]               Usnesení o výzvě k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovateli doručeno dne 26. 11. 2014 (viz doručenka založená na č. l. 10 soudního spisu). Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak připadl na den 3. 12. 2014, stěžovatel však v této lhůtě ani později soudní poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil. Za této situace je již nerozhodné, že stěžovatel rovněž nedostál povinnosti předložit soudu ve stanovené lhůtě plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti.   [4]               Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.     Poučení: Proti tomuto usnesení   nejsou   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 10. prosince 2014     JUDr. Miluše Došková      předsedkyně senátu