Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NSS:2014:3.Azs.216.2014.15
Datum rozhodnutí26.11.2014
SoudNSS
Spisová značka3 Azs 216/2014
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
Kategoriežaloba proti rozhodnutí
HesloPobyt cizinců
Ke staženíPDF

Odůvodnění

3 Azs 216/2014 - 15     U S N E S E N Í   Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: N. D., zastoupené JUDr. Vladimírem Čarňanským, advokátem se sídlem Vodičkova 41, 112 09 Praha 1, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2014, č. j. CPR-16672-3/ČJ-2013-930310-V231, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2014, č. j. 1 A 15/2014 – 59, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,     t a k t o :     Kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2014, č. j. 1 A 15/2014 – 59,   s e   p ř i z n á v á   odkladný účinek.     O d ů v o d n ě n í :     V záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl Městský soud v Praze žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2014, č. j. CPR-16672-3/ČJ-2013-930310-V231. Uvedeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, ze dne 2. 12. 2013, č. j. KRPA-37048-38/ČJ-2013-000022., jímž bylo rozhodnuto o vyhoštění žalobkyně podle § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 326/1999 Sb.“), s dobou, po kterou jí nelze umožnit vstup na území stanovenou na jeden rok. Počátek doby, po kterou žalobkyni nelze umožnit vstup na území členských států Evropské Unie, stanovil správní orgán podle § 118 odst. 1 zákona o pobytu cizinců od okamžiku, kdy pozbude oprávnění k pobytu na území České republiky. Doba vycestování byla podle § 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. stanovena 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Podle § 120a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. se na žalobkyni nevztahovaly důvody znemožňující vycestování.   V kasační stížnosti žalobkyně navrhla, aby byl napadený rozsudek Městského soudu v Praze zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedla, že pokud by musela vycestovat již nyní, nesplnilo by rozhodování o kasační stížnosti zcela svůj účel. Podotkla, že se žalobou i kasační stížností brání nejen proti výroku správního rozhodnutí o vyhoštění, ale i proti výroku o vycestování.    Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.   Podle § 172 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb. má žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 326/1999 Sb. se žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění přiznává odkladný účinek, protože se jedná o závažný zásah do práv cizince a vyloučení odkladného účinku by mohlo mít za důsledek vedení „nespravedlivého procesu“.    Vzhledem k účelu rozhodování o kasační stížnosti žalobkyně, jímž je právě náležitá ochrana jejích práv v rámci rozhodování o správním vyhoštění, a s ohledem na skutečnost, že v případě rozhodnutí o správním vyhoštění má žaloba odkladný účinek ze zákona, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že by výkon rozhodnutí v daném případě mohl pro žalobkyni představovat nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout žalovanému či jiným osobám. Přiznání odkladného účinku přitom není ani v rozporu s veřejným zájmem. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.     P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).     V Brně dne 26. listopadu 2014       JUDr. Jaroslav Vlašín                 předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky