4 Ads 22/2014 - 19                 U S N E S E N Í      Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobkyně: nezl. I. H., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 12. 2013, č. j. 38 Ad 41/2013 – 17,     t a k t o :     I.                 Kasační stížnost   s e    o d m í t á.   II.              Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     [1]                    Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. 12. 2013, č. j. 38 Ad 41/2013 – 17, odmítl pro opožděnost žalobu, v níž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí ze dne 18. 3. 2013, č. j. MPSV-UM/2302/13/9S-MSK, kterým žalovaný zamítl její odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 9. 1. 2013, č. j. 34/2013/HAV, jímž bylo rozhodnuto, že žalobkyni bude nadále poskytován příspěvek na péči v původní výši 3 000 Kč měsíčně. Krajský soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   [2]                    Proti tomuto usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) včas kasační stížnost, v níž navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Stěžovatelka dále požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.    [3]                    Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 6. 2. 2014, č. j. 4 Ads 22/2014 – 16, žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl, protože shledal, že kasační stížnost stěžovatelky je zjevně neúspěšná, neboť žaloba byla vskutku podána opožděně a vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení prostřednictvím své zákonné zástupkyně předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázala, že její zákonná zástupkyně má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň stěžovatelku poučil, že nebude-li soudu ve stanovené lhůtě předložena plná moc nebo doklad o vzdělání, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).   [4]                    Z doručenky založené ve spise Nejvyšší správní soud zjistil, že uvedené usnesení zdejšího soudu ze dne 6. 2. 2014, č. j. 4 Ads 22/2014 – 16, bylo stěžovatelce (zákonné zástupkyni) doručeno dne 14. 2. 2014, kdy si jej osobně převzala. Lhůta dvou týdnů k doložení vysokoškolského právnického vzdělání zástupkyně stěžovatelky nebo předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti tak počala běžet v sobotu dne 15. 2. 2014 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pátek dne 28. 2. 2014. Stěžovatelka však na výzvu Nejvyššího správního soudu k odstranění vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě, ani později, nereagovala.   [5]                    S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka nesplnila povinnost předepsanou ustanovením § 105 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatelka totiž na výzvu soudu nedoložila, že její zákonná zástupkyně má vysokoškolské právnické vzdělání, ani nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení, přestože byla soudem řádně poučena o možnosti odmítnutí kasační stížnosti.   [6]                    Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19, k dispozici na www.nssoud.cz).   [7]                    Nedostatek zastoupení stěžovatelky brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona odmítl.   [8]                    Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud důvodností kasační stížnosti nezabýval.   [9]                    O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.     P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 11. března 2014              JUDr. Jiří Palla          předseda senátu