7 Afs 37/2013 - 91       U S N E S E N Í           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobců: a) Mgr. J. V., b) T. V., oba zastoupeni JUDr. Jiřím Štanclem, advokátem se sídlem Čs. legií 172, Klatovy, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2013, č. j. 57 Af 33/2011 – 37,   t a k t o:   I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Kasační stížností se MUDr. A. V. (dále jen „původní stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2013, č. j. 57 Af 33/2011 – 37, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni ze dne 17. 5. 2011, č. j. 2604/11-1100-408099, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu v Sušici ze dne 27. 10. 2010, č. j. 37288/10/135970400643, o dodatečném vyměření daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2008.   V průběhu řízení o kasační stížnosti původní stěžovatel dne 23. 4. 2013 zemřel. Podle ust. § 239 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném v době smrti původního stěžovatele, přechází daňová povinnost, která vznikla zůstaviteli, na jeho dědice, který tak získává postavení daňového subjektu. Povaha věci v daném případě tedy umožňuje v řízení pokračovat.   Podle usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne 25. 4. 2014, č. j. 12 D 492/2013 ‑ 90, jsou dědici původního stěžovatele Mgr. J. V. a T. V.(dále jen „stěžovatelé“), kteří se tak stali procesními nástupci  původního stěžovatele.   Dne 8. 7. 2014 bylo Nejvyššímu správnímu soudu podání, kterým stěžovatelé vzali výslovně a v celém rozsahu kasační stížnost zpět.   Vzhledem k tomu, že stěžovatelé vzali kasační stížnost zpět, Nejvyšší správní soud podle ust. § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení zastavil.   Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e n í   přípustný opravný prostředek.   V Brně dne 17. července 2014   JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu