9 As 293/2014 – 27             U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní žalobce: F. T., zast. JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem Nám. Republiky 2, Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) František Turek spol. s r.o. Dolní Lukavice, se sídlem Dolní Lukavice 69, a II) J. T., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2013, č. j. ŽP/9814/12, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti  rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 7. 2014, č. j. 30 A 20/2013 – 83,   takto:   I. Řízení o kasační stížnosti  se zastavuje.   II. Řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti  se zastavuje.   III. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.   Odůvodnění:   [1]               Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni a přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.   [2]               Nejvyšší správní soud v dané věci prověřoval, zda stěžovatel splnil poplatkovou povinnost, která se váže k podání kasační stížnosti a návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Společně s podáním kasační stížnosti bylo totiž povinností stěžovatele uhradit soudní poplatek za kasační stížnost, a to ve výši 5 000 Kč podle položky č. 19 sazebníku poplatků, a za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve výši 1 000 Kč podle položky č. 20 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).   [3]               Dle § 2 odst. 2 písm. a) a b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal návrh, kterým se zahajuje řízení, a ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení vzniká poplatková povinnost podáním návrhu na zahájení řízení a kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný [§ 4 odst. 1 písm. a) a d) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].   [4]               Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Dle § 9 odst. 3 citovaného zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.   [5]               Vzhledem k tomu, že společně s podáním kasační stížnosti a návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebyly uhrazeny soudní poplatky, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele usnesením ze dne 24. 11. 2014, č. j. 9 As 293/2014 - 14, aby soudní poplatky za kasační stížnost  a za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uhradil ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení, k němuž došlo dne 7. 12. 2014. Stěžovatel byl rovněž poučen, že nebudou-li soudní poplatky zaplaceny ve stanovené lhůtě, soud řízení o kasační stížnosti a návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zastaví.   [6]               Určená pětidenní lhůta k zaplacení soudních poplatků za kasační stížnost a za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uplynula v pátek dne 12. 12. 2014, přesto do okamžiku vydání tohoto usnesení o zastavení řízení nebyly soudní poplatky zaplaceny.   [7]               Lze tedy shrnout, že požadované soudní poplatky v dané věci – i přes výše uvedenou výzvu – zaplaceny nebyly, a proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti a o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.   [8]               O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení bylo zastaveno.   Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.   V Brně dne 16. prosince 2014   JUDr. Radan Malík předseda senátu