Nao 57/2014 - 34     U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Daniely Zemanové a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: E. S., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2013, čj. X, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 11. 2013, čj. 2 Ad 42/2013–46,     t a k t o :     Soudkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková    n e n í   v y l o u č e n a    z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 Ads 8/2014.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) dne 7. 1. 2014 u zdejšího soudu kasační stížnost. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nebyla v řízení o kasační stížnosti zastoupena, vyzval jí zdejší soud usnesením předsedkyně senátu Barbary Pořízkové ze dne 15. 1. 2014, čj. 9 Ads 8/2014-6, k doložení zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). K tomu jí určil lhůtu jednoho týdne od doručení uvedeného usnesení a poučil ji o následcích nesplnění této výzvy. Současně jí v souladu s § 35 odst. 8 s. ř. s. poučil, že může též požádat soud, aby jí ustanovil zástupce. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 21. 1. 2014. V týž den bylo stěžovatelce doručeno poučení soudu o možnosti vznést námitku podjatosti.   [2]               Podáním ze dne 24. 1. 2014, které zdejší soud obdržel dne 27. 1. 2014, požádala stěžovatelka o ustanovení advokáta. Součástí tohoto podání byla také včasná námitka podjatosti vůči předsedkyni senátu Barboře Pořízkové. Lhůta jednoho týdne k zajištění advokáta pro řízení o kasační stížnosti je podle stěžovatelky „enormně krátká“. Dle stěžovatelky je evidentní, že byl v její věci vícečetně porušen zákon a všechna rozhodnutí žalované jsou nicotná a zmatečná. Proto bylo důvodné, aby předsedkyně senátu vyřešila rozhodnutí krajského soudu „odpovídajícím způsobem“. Dále stěžovatelka opakuje žalobní námitky týkající se řízení před žalovanou, příp. kasační námitky, které nejsou a nemohou být předmětem řízení o námitce podjatosti.   [3]               Předsedkyně senátu Barbara Pořízková ve svém vyjádření k námitce podjatosti ze dne 29. 1. 2014 uvedla, že nemá žádný poměr k projednávané věci ani k účastníkům a nejsou ji známy ani jiné skutečnosti, jež by mohly vzbuzovat pochybnosti o její podjatosti. Námitky uváděné stěžovatelkou směřují do rozhodovací činnosti a jako takové podjatost nezakládají.   [4]               V souladu s rozvrhem práce a postupem podle § 8 odst. 5 s. ř. s. byla námitka podjatosti předložena k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.   [5]               Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle téhož ustanovení však důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.   [6]               Nejvyšší správní soud nejdříve konstatuje, že námitka podjatosti byla podána včas (viz § 8 odst. 5 s. ř. s.). Podjatost předsedkyně senátu stěžovatelka spatřuje ve skutečnosti, že jí výzvou ze dne 15. 1. 2014 stanovila „enormně krátkou“ lhůtu jednoho týdne k doložení zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka tedy vidí důvod podjatosti v postupu soudce v řízení o projednávané věci, což ale zákon (viz shora cit. § 8 odst. 1 s. ř. s.) jako důvod k vyloučení soudce výslovně vylučuje. Další skutečnosti, které v uplatněné námitce podjatosti stěžovatelka uvádí, již nijak s tvrzenou podjatostí nesouvisí a výslovně se týkají věci, která je předmětem řízení o samotné kasační stížnosti. K těmto skutečnostem proto nemohl zdejší soud přihlížet ani je nijak hodnotit.   [7]               Jen nad rámec nezbytně nutného lze poznamenat, že lhůta jednoho týdne je naprosto standardní lhůtou, kterou Nejvyšší správní soud běžně poskytuje k předložení plné moci. Svou povahou jde v dané věci navíc o tzv. soudcovskou lhůtu, tj. tuto lhůtu lze v odůvodněných případech (i opakovaně) prodloužit. Soud od stěžovatelky nebo od jí zvoleného advokáta nevyžadoval, aby v této lhůtě učinili jiný úkon, např. písemné doplnění podání apod., k jehož přípravě by jistě bylo zapotřebí lhůty delší.   [8]               Za situace, kdy rovněž dotčená soudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly být důvodem její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že předsedkyně senátu Barbara Pořízková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 Ads 8/2014.         P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne   6. března 2014     Zdeněk Kühn předseda senátu