2 Azs 199/2015 - 1             U S N E S E N Í     Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: N. V. T., zastoupeného Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, se sídlem Křižíkova 12, Praha 8 – Karlín, proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 5. 2015, č. j. KRPA‑202460‑10/ČJ-2015-000022, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2015, č. j. 2 A 41/2015 – 21,     t a k t o :     I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .   II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.     O d ů v o d n ě n í :     [1]               Kasační stížností podanou dne 3. 8. 2015 žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované, kterým žalovaná zajistila stěžovatele za účelem jeho správního vyhoštění.      [2]               Jelikož stěžovatelova kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 13. 8. 2015, č. j. 2 Azs 199/2015 – 11, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o konkrétní důvody, pro které napadá rozsudek městského soudu, a uvedl, v jakém rozsahu jej napadá. Stěžovatel byl zároveň poučen, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 17. 8. 2015 a konec lhůty pro doplnění kasační stížnosti připadl na čtvrtek 17. 9. 2015. Stěžovatel však během stanovené lhůty ani později do dne vydání tohoto usnesení svou kasační stížnost nedoplnil.    [3]               Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.   [4]               Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě nedoplnil chybějící náležitosti kasační stížnosti ve smyslu § 106 odst. 1 a 3 s. ř. s., je zde nedostatek podmínek řízení, který nebyl stěžovatelem k výzvě soudu ve stanovené lhůtě odstraněn a pro který nelze v řízení pokračovat. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítnout.   [5]               O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.     P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 24. září 2015      JUDr. Miluše Došková  předsedkyně senátu