6 Afs 202/2015 - 37       U S N E S E N Í           Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: FVS Žamberk, s.r.o., IČ 28771231, se sídlem Tyršova 283, Žamberk, zastoupené Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou, se sídlem Údolní 567/33, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí  žalovaného ze dne 4. června 2014, č. j. 14356/14/5000-14203-702690, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. července 2015, č. j. 31 Af 61/2014 - 43,     t a k t o :     I. Řízení   s e   z a s t a v u j e .   II.               Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobkyni   s e   v r a c í   část zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 000 Kč. Tato částka bude žalobkyni vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám Mgr. Sandry Podskalské, advokátky.     O d ů v o d n ě n í :     Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala v zákonné lhůtě kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, kterým byla zamítnuta její žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzena rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu č. j. 472673/13/4000-17104-505133 ze dne 5. listopadu 2013, rozhodnutí č. j. 494724/13/4000-17104-505133 ze dne 2. prosince 2013, rozhodnutí č. j. 507118/13/4000-17104-505133 ze dne 20. prosince 2013 a rozhodnutí č. j. 31030/14/4000-17104-505133 ze dne 10. února 2014. Naposled uvedenými rozhodnutími byly dle § 237 odst. 4 zákona č. 208/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zamítnuty stížnosti na postup plátce daně, společnosti ČEZ Distribuce, a. s., a uvedená rozhodnutí byla potvrzena.   V průběhu řízení sdělila stěžovatelka podáním, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 25. listopadu 2015, že bere podanou kasační stížnost zpět v celém rozsahu. Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), návrh může navrhovatel vzít zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.   Nejvyšší správní soud o věci dosud nerozhodl, a proto s ohledem na zpětvzetí žaloby řízení zastavil podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.   Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.   Podle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, v případě, bylo-li řízení zastaveno pro zpětvzetí návrhu. Soud proto v souladu s tímto ustanovením vrátil žalobkyni zaplacený soudní poplatek snížený o 20 %, tedy o minimální částku 1 000 Kč, ve výši 4 000 Kč. Uvedená částka jí bude vyplacena ve lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.     P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 30. listopadu 2015     Mgr. Jana Brothánková předsedkyně senátu