Nao 177/2015 - 36             U S N E S E N Í       Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 648/16, Brno, v řízení o námitce podjatosti ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 31 A 19/2015,     t a k t o :     Námitka podjatosti   s e   o d m í t á .     O d ů v o d n ě n í :     [1]                Žalobce svým podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 6. 2015 vznesl námitku podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) JUDr. Jaroslavě Skoumalové, JUDr. Lukáši Hlouchovi a Mgr. Petru Šebkovi. Uvedení soudci rozhodli ve věci žalobce sp. zn. 31 A 19/2015 o odmítnutí žaloby usnesením ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 A 19/2015 – 22.   [2]                Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.   [3]                Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Základním předpokladem pro vyloučení je tedy skutečnost, že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat o věci samé. Existence dosud nerozhodnuté věci je podmínkou řízení o námitce podjatosti. Jedná-li se tedy o věc pravomocně skončenou, kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc projednávali či rozhodovali, není důvod o námitce podjatosti rozhodovat. Nedostatek této podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004 - 55, č. 408/2004 Sb. NSS, ze dne 15. 11. 2012, č. j. Nao 76/2012 - 90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10).   [4]                V nyní projednávané věci bylo vedeno řízení o žalobě žalobce, která byla usnesením krajského soudu ze dne 13. 5. 2015, č. j. 31 A 19/2015 – 22, odmítnuta. Pro rozhodování o podjatosti výše jmenovaných soudců proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci neskončeného řízení před krajským soudem. Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.     P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.     V Brně dne 30. června 2015      JUDr. Karel Šimka             předseda senátu